Literární alchymie

Tvůrčí psaní od A do Z

9 kroků, které zvýší šanci na úspěch v literární soutěži [infografika]

literární soutěže

„Vidím, že jste už vyhrál 3 literární soutěže. Tak já se tedy na váš rukopis podívám,“ říká nakladatel začínajícímu autorovi.  Právě literární soutěže jsou pro nováčky nejlepší cestou, jak na sebe upozornit, a proto se jim věnuji i na mém kurzu tvůrčího psaní.

Možná se vám všech 9 kroků zdá jasných jako facka. Jenže všichni autoři to tak nemají. Každý rok čtu soutěžní povídky, které některé z bodů nesplňují a škodí jim to.

Proto se nyní na každý bod podíváme podrobněji.

1. Odležení

Psát povídku do literární soutěže na úplně poslední chvíli není dobrý nápad. Každý text potřebuje odležet. Poté se na něj dokážete podívat novýma očima a odhalíte spoustu věcí, které se dají ještě vylepšit.

Pauza 2 hodiny obvykle nestačí.  Ale 3 dny jsou už odpovídající doba. Platí jednoduché pravidlo: čím delší text, tím déle ho nechte odležet.

Poté si soutěžní povídku znovu několikrát podrobně pročtěte a vypilujte vše, co se dá. Položte si například tyto otázky:

  • Neopakuji příliš slova?
  • Chovají se postavy logicky?
  • Nenudí mě nějaká pasáž?
  • Nejsou některé části nadbytečné? (Pokud si nejste jistí, zkuste tuto pasáž cvičně škrtnout. Pokud zjistíte, že i bez ní dává text smysl, byla navíc.)

EDIT: Čím dřív budete mít hrubou verzi, tím lépe. Proto je povídku je dobré dokončit alespoň 14 dní před uzávěrkou. Počítejte s tím, že následující kroky nějaký čas zaberou. 

2. Název

Pokud má literární soutěž zadané téma, část soutěžících obvykle nenapadne vymyslet svůj vlastní název a vypomohou si názvem tématu. Jenže pak se sejdou třeba tři povídky s názvem Poslední růže.

Není to nic úplně tragického, ale dobrou vizitku to autorovi nedělá. Když se s textem tak piplal, mohl by věnovat chvilku a dát mu originální název, kterým se odliší od ostatních a zaujme.

Pokud si nejste jistí, vymyslete několik alternativ a potom se zeptejte známých. Který z názvů je nejvíc zaujal? Co by od povídky s tímto názvem čekali? Jejich odpovědi jsou dobrým odrazovým můstkem.

3. Limit znaků

Příspěvky do většiny literárních soutěží jsou omezeny počtem znaků. Pokud se do limitu nevejdete, organizátoři vás mají právo diskvalifikovat. Proto si vždy ve Wordu nezapomeňte zkontrolovat, kolik má váš text znaků. 

Pokud je povídka příliš dlouhá, zkuste ji zkrátit. Ve většině příběhů se najdou pasáže, které zkrátit jdou a často to textu jenom prospěje. Jestliže by však krácení bylo příliš násilné, raději povídku pošlete do jiné literární soutěže, která má vyšší limit znaků.

4. Betačtenář

Betačtenář neboli betareader je člověk, kterému dáte přečíst svoji povídku, ještě před tím než ji odešlete do literární soutěže. Autor je totiž k svému textu slepý a většinou nedokáže objektivně posoudit, jestli je zajímavý a srozumitelný.

Připravte se, že od svého betačtenáře možná uslyšíte toto:

  • Začátek mě dost nudil.
  • Pletou se mi jména hrdinů .
  • Dialog je zmatený, vůbec nevím, kdo právě mluví.
  • Nevěřím, že to ta postava vážně udělala! Vždyť ke svému jednání nemá žádný důvod.

Přesně tyto informace autor potřebuje, aby mohl zjednat nápravu. Proto dejte svůj text přečíst minimálně jednomu betačtenáři.  Je jen na vás, jestli (některé) jeho připomínky zapracujete. Ale většinou to textu prospěje.

5. Korektor

Pokud nemáte sami vystudovanou bohemistiku, je dost pravděpodobné, že váš text potřebuje jazykovou korekturu. Chyby v i/y snad neděláte, ale překlepy a čárky občas utečou i ostříleným borcům. Proto zapracujte poznámky betačtenářů a pak svůj text předejte kamarádovi, který je na češtinu  větší machr než vy.

Jestliže ještě studujete na střední, nebojte se o korekturu požádat vaši učitelku. Obvykle je ráda, že alespoň někdo z žáků má k literatuře opravdu vztah, a ráda se korektury zhostí.

6. Poděkování

Když jsem o poděkování mluvila na kurzu tvůrčího psaní, účastníci se pobaveně usmívali. Ale já tento bod považuji velmi důležitý, a proto jsem ho do infografiky zařadila.

Nezapomeňte korektorovi i betačtenářům poděkovat a klidně jim kupte třeba čokoládu nebo je pozvěte na pivo. (Pokud je váš betačtenář sám autorem, nabídněte mu na oplátku betareading jeho textů.)

Vašemu textu věnovali zdarma čas a pravděpodobně od nich tuto službu budete v budoucnu chtít znovu.

Dobrý betačtenář má totiž cenu zlata. Nemaže vám  med kolem pusy, ale umí přesně upozornit na to, co je potřeba ještě zlepšit. Bez něj by povídka nebyla tak dobrá – nezapomínejte na to.

7. Grafická úprava

V literárních soutěžích platí jednoduché pravidlo: kreativní buďte v samotném příběhu, ale ne v jeho grafické úpravě. Zapomeňte na vkládání obrázků a různé fonty písma (Comic Sans je opravdu peklo).

Vystačíte si s písmem Times New Roman, velikost 12, řádkování 1,15 nebo 1,5.

8. Náležitosti

Před odesláním zkontrolujte, jestli má povídka všechny náležitosti, které pořadatelé literární soutěže požadují. Můžete to být třeba prohlášení, že jste skutečnými autory nebo průvodní dokument s kontaktními údaji.

Do některých soutěží je nutné práce posílat anonymně. Jste si jistí, že nejste pod názvem textu podepsaní? Raději vše ještě jednou zkontrolujte. Díla, která náležitosti nesplňují, pořadatelé vyřazují.

9. Odeslání

Pokud odesíláte příspěvek do literární soutěže na poslední chvíli, buďte si jistí, že zažijete Murphyho zákony v praxi:

  • Nebude fungovat tiskárna.
  • Nebudete mít připojení na internet.
  • Vyhoří vám počítač.
  • Na poště bude nekonečná fronta.

Pokazit se může doslova milion věcí. Proto si ušetříte dost nervů, když povídku odešlete několik dní před uzávěrkou.

10. Vítězství

Pravdou je, že těchto 9 kroků vám vítězství v literární soutěži nezaručí. Ale pokud je váš text opravdu dobrý, posunou ho o level výš. A to vůbec není málo.

Zajímá vás tvůrčí psaní a vše kolem literárních soutěží? Sledujte Literární alchymii na facebooku a už vám neutečou žádné novinky.

Související články:

Jak získat plus u administrátora literární soutěže

Literární soutěže 2016 – aktuální přehled

 

18 Komentářů

  1. Moc dobrý přehled, děkuji za jeho zveřejnění ;)

  2. Trošku pochybuju o tom, že dobrý korektor tu korekturu udělá za čokoládu (pokud to není fakt hodně dobrý kamarád). Naproti tomu souhlasím, že překlepy a čárky utečou i ostříleným borcům, třeba tobě zrovna v kapitolce o korektuře uteklo obojí (někomu, kdO je na češtinu… + …opravdu vztah, a ráda…) (sorry). Pokud by byl v porotě člověk s profesionální deformací (jako já), tak by to mohl být docela problém…
    Jinak souhlas se všemi body, do začátku jsou to cenné rady.

    • Katka

      14.2.2016 at 19:50

      Asi mám štěstí na známé :). Těch pár normostran povídky mi vždycky zkontrolovali. Sice to nebyli úplně profi korektoři, ale vždycky tam něco našli, takže to i tak užitečné určitě bylo. Díky za upozornění, jdu si to opravit. :)

  3. Seraphine313

    14.2.2016 at 22:18

    Comic Sans je opravdu peklo.

    Vystačíte si s písmem Times New Roman…

    To je ironie, že? Times New Roman se svojí kvalitou Comic Sansu značně blíží. Používejte Bookman, který se normálně používá i při sazbě knih. Stejně užitečná vám můžou být písma Garamond nebo Georgia. Pokud chcete být oldschooloví, tak Baskerville (používal se pro sazbu knih cca do 50. let).

    • Katka

      15.2.2016 at 19:27

      Díky za tipy na lepší písma, je dobré vědět o další možnostech. Písmům zase tak nerozumím, abych dokázala posoudit, jestli je Times New Roman tak hrozný, ale jisté je, že v literární soutěži nikomu vadit nebude. :) Přece jen je to všeobecně uznávaný standard.

      • hlavně co jsem četla propozice různých soutěží, tak mnohé mají Times New Roman přímo v zadání

      • Seraphine313

        17.2.2016 at 23:17

        Technicky vzato, ani Times New Roman ani Comic Sans nejsou špatná písma, jen se špatně používají. Comic Sans je primárně určen pro výplň komiksových bublin, Times New Roman se původně používal pro sazbu novin. Natolik populárním pro elektronickou tvorbu se stal díky defaultnímu nastavení ve Wordu. Pro běžnou četbu ale není vhodný, je příliš úzký (v novinách to mělo smysl, vlezlo se víc slov na řádek). Navíc jeho cizojazyčné mutace se zrovna nepovedly – pro příklad písmena následující za háčkovými souhláskami ď, ť, ľ jsou tak daleko, že vytvářejí zdání další mezery.

        Arenga: Mě osobně dost bolí, když třeba i škola sama vyžaduje v prezentacích nebo diplomkách jako hlavní písmo Times New Roman…

        • Má to logiku, ovšem na druhou stranu TNR je písmo, které má na počítači zhruba tak asi každý – tudíž nehrozí, že se některé znaky vůbec nezobrazí nebo se místo textu zobrazí jenom čtverečky – takže ten požadavek, aby byl text nebo prezentace v nějakém písmu, u něhož je předpoklad, že se otevře všude správně, je docela logický a pochopitelný.
          Samozřejmě výjimka je, pokud člověk něco odevzdává v .pdf dokumentu, tam k podobné nehodě, aby se některé nebo rovnou všechny znaky nezobrazily, nedojde – jenže co se týče literárních soutěží, zpravidla se kontroluje počet znaků, což v .pdf nejde, takže proto se posílá v nějakém textovém dokumentu – a když ten, kdo to otvírá, nemá příslušné písmo nainstalované, vzniká problém.
          Samozřejmě, pokud se dokument odevzdává pouze vytištěný (za nás se diplomky odevzdávaly jen tak, ve třech exemplářích), tak ten požadavek na konkrétní písmo není tak opodstatnitelný – spíše by se mělo jednat o doporučení, jaká písma jsou vhodná.

  4. hezký přehled!
    co se týče pravopisu, myslím, že je opravdu velký problém, pokud se text hemží chybami jeho jihočeské rybníky rybami, ale pokud člověku uteče jedna dvě čárky, tak bych řekla, že zvlášť u delších textů by se z toho střílet nemělo, podobně jako když uteče překlep typu špeky/šperky (automaticky opravy to nepodtrhnou, protože je to správě napsané slovo, jen ve špatném kontextu) – a i při opakovaném čtení to může snadno utéct, protože člověk má tendenci číst „blokově“
    konkrétně s těmi špeky/šperky se mi to stalo před lety v diplomce, sama jsem to po sobě četla snad šestkrát, korektura jinou osobou byla a to dost podrobná, nevšimla si toho ani vedoucí práce, až oponent – a po pravdě, hodně jsme se u toho o obhajoby pobavili, protože věta zněla, že urozené ženy byly často ozdobeny špeky… (správně byly samozřejmě ty šperky)
    tím chci říct, že nějaký ten překlep nebo čárka můře utéct i přes pečlivé pročtení a korekturu a pokud je to ojedinělé, asi by měl každý pochopit, že se to může stát každému

    • Katka

      15.2.2016 at 19:22

      Ahoj Arengo,
      příklad se špeky je opravdu vtipný. :) Já sama rozhodně nepatřím mezi grammar nazis, takže pro pár chyb mám pochopení. Myslím, že když pár čárek uteče, že to není nic tragického. Ale je pravda, že pokud v porotě sedí nějaký učitel češtiny, s chybami má o dost větší problém než ostatní porotci, kteří netrpí profesní deformací. Nebo alespoň taková je moje zkušenost. Ale jak potvrzuje příklad s tvojí diplomkou, ani korektor není zárukou, že text bude na 100 % bezchybný. :)

      • já myslím, že i učitel češtiny a gramar nazi by měl mít pochopení pro to, když v celém (dlouhém) textu bude špatně jedna čárka nebo tam bude jeden nenápadný překlep – protože to jsou věci, které se prostě stát mohou a mohou utéct i při několikerých korekturách – takže pokud je text jinak dobrý, neměla by mu taková drobná chybka zlomit vaz
        na druhou stranu tím samozřejmě nechci říct, že by na to člověk dbát neměl – pečlivé pročtení a korektury jsou důležité

  5. Já bych ke kolonce Betačtenář doplnil, že jenom jeden mi přijde málo :-) Osvědčilo se mi, dostat vždy postřehy od více lidí. :-)
    A je pravda, že je k nezaplacení mít někoho, kdo si ten čas udělá a vašemu textu ho věnuje. Mně osobně připomínky vždy hodně pomohly.

    • Katka

      15.2.2016 at 19:16

      Mirku, máte pravdu, čím víc betačtenářů, tím lépe. Vím, že některé texty začínajících autorů neviděl betačtenář ani jeden, proto píšu, aby dali povídku přečíst alespoň jednomu. Ale víc očí, víc vidí. Je otázkou, kolik betareaderů je ideální… Ale říká se, že 5 lidí vychytá 80 % chyb.

      • Hlavně je praktický lichý počet :-)
        stalo se mi jednou, že stejný text dvě bety vychválily a dvě bety těžce strhaly a nebylo nic mezi ním
        udělala jsem s tím to, že jsem poprosila o přečtení pátého člověka

  6. Jednou jsem začal psát do soutěže 24h před uzávěrkou. To se pak dává betačtenářům číst špatně :D Ale když je čas tak mám naštěstí člověka, který má většinu cenu než je tabulka čokolády.

    • Katka

      17.2.2016 at 20:14

      A právě o tom je ta časová rezerva. Ale zase lepší začít psát pozdě než nikdy. :) Doufám, že si toho betačtenáře pořádně hýčkáš, ten má asi cenu zlata. :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>