O tvůrčím psaní a literárních soutěžích

Kde čerpal inspiraci K. J. Erben a Jules Verne

Může se zdát, že spisovatelé mají často hlavu v oblacích  a vše si jen cucají z prstu. Pravdou však je, že mnohá místa v jejich dílech mají reálný základ. Já jsem měla příležitost o prázdninách navštívit lokality spjaté s tvorbou Karla Jaromíra Erbena a Julese Verna.

Kam se chodil bát Karel Jaromír Erben

Filmové zpracování Kytice snad ve škole viděl každý z „mladší“ generace. Ze zfilmovaných příběhů mi naháněla největší hrůzu Svatební košile. To totiž není jen tak nějaká balada, ale přímo horor.

A já se na takové příběhy dívám opravdu nerada, protože si okamžitě dokážu představit, jak se všechny ty ošklivé věci stanou mně. Logické argumenty, že tenhle děsivý úkaz se váže jen na jedno konkrétní místo, mi naprosto nepomáhají. Proto bych někam, kde se odehrává horor, nikdy na dovolenou nejela.

Hrad Buška z Velhartic.

Hrad Buška z Velhartic.

Zjistila jsem to náhodou. Bydleli jsme ve Velharticích v Pošumaví a přímo z okna jsme viděli na hrad. Sídlil tam Bušek z Velhartic, který v Nerudově básni popíjí víno s Karlem IV.

Byli jsme na prohlídce a právě procházeli po ojedinělém gotickém mostu mezi hradními věžemi. Byl odtamtud krásný výhled do kraje a průvodce nás upozornil na hřbitovní kapli za obcí. Právě tamní pověstí se Erben inspiroval při psaní Svatební košile. A přestože hororové příběhy nemusím, byla jsem zvědavá, jak místo vypadá ve skutečnosti.

Cesta ke hřbitovnímu kostelu.

Cesta ke hřbitovnímu kostelu.

Kostel svaté Máří Magdalény.

Kostel svaté Máří Magdalény.

Šibeniční vrch u Velhartic.

Šibeniční vrch u Velhartic.

Vede k němu příjemná březová alej, po pravé straně je vidět bývalý šibeniční vrch. V současnosti na něm stojí vysílač. Z cesty je zajímavý pohled na hrad. Na konci aleje v temném koutě stojí hřbitovní kostel. Je dost zchátralý, ale místní lidé se snaží sehnat peníze na opravy. Svatostánek tak už dostal třeba novou střechu.

Místo nepůsobí zrovna příjemným dojmem. Prý tam bylo pohřebiště z doby Velké Moravy. V jihovýchodní části hřbitova mělo dojít k rituálu oživování mrtvého a negativní energie má na hřbitově přetrvávat. O těchto a dalších tajemných zkazkách si můžete přečíst na oficiálních stránkách Velhartic.

Zaujalo mě, že Velhartice mají kostely dva. Jeden totiž ještě stojí na náměstí. Pak jsem zjistila, že původní vesnice stávala poblíž hřbitovního kostela. Jednou ale osada vyhořela a lidé se z pověrčivosti raději přesunuli o kus dál.

Jak Jules Verne proslavil Chorvatsko

Kdo z vás viděl článek o mé nejlepší prázdninové četbě, už ví, že jsem strávila dovolenou na Istrii. Navštívila jsem tam i město, které proslavil po celém světě spisovatel Jules Verne. Přestože on sám tam nikdy nebyl a jen o místě četl v cestopise. Jde o vnitrozemský Pazin a jeho velkou propast.

Verne tam zasadil děj románu Matyáš Sandorf. Hlavní hrdina je vězněný v tamním kastelu, ale podaří se mu spustit do pazinské propasti. Je však bouře a prudký poryv větru ho strhne dolů, kde ho říčka Pazinčica odnese do podzemního labyrintu. Nakonec je Sandorf vyplaven až v Limském zálivu na pobřeží. Jde ale o literární fikci, v reále by to nemělo být možné.

Verne je místní ikona, obyvatelé po něm pojmenovali jednu z ulic a pravidelně pořádají Dny Julese Verna.

Pazinská propast, vlevo kastel.

Pazinská propast, vlevo kastel.

Kavárna Jules Verne v kastelu.

Kavárna Jules Verne v kastelu.

Začátek Limského zálivu.

Začátek Limského zálivu.

Limský záliv z vyhlídkové pozorovatelny.

Limský záliv z vyhlídkové pozorovatelny.

Limský záliv je jeden z mála chorvatských fjordů. Na mých fotkách vypadá kupodivu hezky. Docela mě to překvapilo, protože v reálu mě neoslovil. Ale možná jsem zmlsaná fjordy z Norska.

Nemůžu si pomoct, ale všechny chorvatské kastely mi připomínají dvoupatrové stodoly. Českým a moravským hradů nesahají ani po kotníky.

 

 

2 komentáře

  1. Jan Švancara

    Krásné fotky.

Napsat komentář: Katka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

© 2024 Literární alchymie

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑