Úhlavním nepřítelem skoro každého autora je čas. Respektive jeho nedostatek. Musíme chodit do práce, starat se o rodinu a domácnost a na vlastní autorskou tvorbu moc času nezbývá.

Znám to velmi dobře. Mám tolik nápadů, které bych ráda uskutečnila, ale jednoduše nemám kdy. V omezeném čase, který zbývá, se věnuju jen těm nejdůležitějším věcem.

Proto se s vámi chci podělit o knížku, díky které jsem získala 4,5 hodiny týdně navíc.

Jsem náruživou čtenářkou knih o time managementu a efektivitě práce. Do hodin, které mám k dispozici, toho potřebuju nacpat co nejvíc. Přečetla jsem všechny základní knihy k tématu a v mnohém mi pomohly.

Když jsem zaznamenala, že Tomáš Vachuda vydává Časotvorbu, věděla jsem, že si ji chci přečíst. Nové time management tipy se totiž vždycky hodí.

Už jsem ale nečekala, že Časotvorba mi ukáže úplně jiný pohled než ostatní knihy o osobní produktivitě.

Jak získat víc energie na život, který chceme

Vachuda se na téma dívá pohledem energie. Máš jí dost? Konkrétní úkol zvládneš třeba za hodinu. Ale když zrovna energii nemáš, dokončení ti trvá třeba i tři hodiny.

Energii často vnímáme jako přírodní jev, který je mimo naši kontrolu. Někdy je k dispozici a stihneme toho hodně. Jindy je nízká a my jsme nahraní.

Časotvorba ukazuje, že ve skutečnosti je to jinak. My jsme pány své vlastní energie – máme v rukou řadu nástrojů, jak si zajistit, že jí budeme mít dost a následující den bude ten „dobrý“.

Líbí se mi, že kniha vychází z velké řady výzkumů a je hodně praktická. Některá doporučení jsem na sobě hned vyzkoušela. Začala jsem experimentovat hlavně s jídlem.

Změna obědů: funkční time management hack

Určitě znáte takový ten poobědový útlum. Ačkoliv jsem jedla jídla, která bych označila za docela zdravá, útlum mě postihoval pravidelně. Vachuda poznamenává, že kvůli tomu přicházíme denně třeba o hodinu až dvě produktivní práce a má pravdu.

Rozhodla jsem se upravit jídelníček podle jeho doporučení. Šlo to překvapivě snadno.

I v minulosti jsem měla období, kdy jsem se víc zajímala o zdravou výživu. Jenže jsem vždycky nabyla dojmu, že bych ideálně měla:

  • nakupovat bio lokální potraviny,
  • nejlépe přímo na trzích od farmářů,
  • naučit se vařit nová zdravější jídla,
  • začít jíst spoustu zvláštních věcí, jako je quinoa, jáhly či amarant, u kterých ani nevím, jestli mi budou chutnat a co bych z nich měla uvařit.

Takto zásadní změna v nakupování, vaření i chutích pro mě byla velkou bariérou.

Proto mě nadchlo, že podle Časotvorby nic z toho nemusím podstupovat. Není potřeba, abych začala jíst nové potraviny, nakupuju stále v tom stejném supermarketu a vařením dokonce trávím méně času než předtím.

Výdaje na jídlo se mi o něco zvýšily. Ale vzhledem k tomu, že tím získávám víc času na věci, které chci dělat, a taky zároveň zlepšuju svoje zdraví, je to dobrý obchod.

Hlavně jsem téměř okamžitě začala vidět výsledky. Po obědě už necítím útlum a zvládnu víc práce, respektive tu samou práci rychleji. A nemám brzy odpoledne hlad.

Jak u nového režimu vydržet

Upravené stravování už zkouším zhruba měsíc. A připadá mi, že je relativně snadné u něj zůstat.

Pokud si totiž řeknete, že chcete pečovat o své zdraví, a proto začnete jíst lépe, je to těžké.

Udržení zdraví někde v budoucnosti je příliš vzdálený cíl. Je snadné dospět k závěru, že když si dáte jeden smažák, vaše budoucí zdraví to přece neovlivní. Je to pravda, jen je snadné sklouzávat stále častěji a častěji. A to už vliv má.

Když se ale na jídlo dívám optikou toho, jestli mi přinese dostatek energie, abych mohla dělat, co chci, nebo jestli mě naopak utlumí a já neudělám, co chci, mám okamžitě jasno. Díky tomu, že na sobě benefit pocítím de facto okamžitě, jsem dost motivovaná jíst zdravě znovu a znovu.

 

Kolik času jsem získala

Zkoušela jsem vypočítat, kolik času mi přinesla změna stravování. V poobědovém útlumu pracuju pomaleji. Odhaduju, že úkol, na kterém v takovém stavu dělám hodinu, jindy zvládnu za půl hodiny.

Když se budu držet hodně střízlivého odhadu, v pracovní dny můžu získat navíc půl hodiny denně. To je dvě a půl hodiny týdně.

Jeden den o víkendu jsem si často chodila po obědě lehnout. Spala jsem asi dvě hodiny, což už teď moc nedělám. Takže celkově jsem získala čtyři a půl hodiny týdně.

V knize je spousta kapitol věnující se dalším způsobům, jak zvýšíte svoji energii. Doplňují je pasáže od hostujících autorů, kteří sdílí své vlastní tipy na plánování času a práci s energií. Jedním z nich jsem i já.

 

Time management pro autory

Pro autory je zásadní, aby uměli dobře nakládat se svým časem. Jen málokoho totiž uživí čistě literární tvorba a spisovatelé mívají často i normální zaměstnání. Proto v kurzech tvůrčího psaní mluvím i o tom, jak si čas na psaní najít v běžném programu.

Pokud vám přidá, že nestíháte a nemůžete se psaní věnovat, problém nemusí být v samotném čase. Možná ho i máte, ale trávíte ho scrollováním po sítích nebo se chytíte v pasti internetu. Pak si vyčítáte, že se nedokážete soustředit a že jste úplně nemožní. Alespoň já čas od času přesně tyhle výčitky mám.

Díky Časotvorbě si uvědomíte, že si nemusíte bičovat, že jste líní. Problém je většinou v tom, že jste příliš unavení. A v takovém stavu je náročné soustředit se na psaní. Zvlášť když třeba nevíte, jak má příběh pokračovat a potřebujete to vymyslet.

Celá jedna část knihy se věnuje tomu, jak si nejefektivněji odpočinout. Nás knihomoly potěší, že jedním z nejvíc obnovujících způsobů odpočinku je čtení beletrie.

Zajímají vás další užitečné tipy pro autory?

Začnete odebírat můj e-mailový klub. Posílám ho 1x měsíčně a tento článek původně vyšel právě v něm.

Související články:

Jak si najít čas na psaní každý den (roční experiment)