O tvůrčím psaní a literárních soutěžích

Vyplatí se používat v tvůrčím psaní myšlenkové mapy?

Za poslední rok jsem toho slyšela strašně moc o myšlenkových mapách. A překvapivě se všichni shodovali, jak super je to věc. Má pomáhat utřídit si myšlenky a přijít s novými kreativními nápady. Přesně to potřebujeme i my psavci. Proto jsem se je rozhodla vyzkoušet.

Pár dní jsem už nosila v hlavě nápad na příběh, ale nedokázala jsem se pohnout z místa. Sedla jsem si ke stolu, vytáhla pastelky, napsala si doprostřed základní téma. Vymyslela jsem tři „větve“ mapy, ale dál to nešlo. Ne, že by mě nic nenapadalo, ale nezdálo se mi to tak dobré, aby to stálo do mapy zanést. Bylo to jako bych sama sebe lámala přes koleno, a proto jsem toho nechala.

Myšlenková mapa.

Obr. č. 1: Zkuste zmapovat myšlenky. Mě to funguje jen někdy.

Druhá šance pro mapy

Ale stále jsem slyšela, jak jsou myšlenkové mapy bezva. Teď jsou sice v módě, ale kdyby nefungovaly asi nejsou tak populární, ne? Něco takového se mi honilo hlavou a rozhodla jsem se dát myšlenkovým mapám v tvůrčím psaní ještě druhou šanci. Vyplatilo se mi to, protože jsem zjistila, v čem byl problém.

Znovu jsem to s touto technikou zkusila, když jsem se dostala k psaní příběhu na zakázku. Námět, který jsem měla zpracovat, byl zadaný. Proto jsem k němu neměla žádný citový vztah a nestrávila jsem hodiny přemýšlením.

Sedla jsem ke stolu a opět vytáhla papír a barevné tužky. Úkolem bylo, aby hrdinka získala semeno kouzelného stromu. Koukala jsem na prázdný list a myslela si: „Bože, jak by ho asi tak mohla získat?“ Za chvilku však začaly přicházet nápady a já je zapisovala. Pak jsem na to šla i logicky. Systematicky jsem přemýšlela o tom, jaké možnosti jsem ještě vynechala. Bavilo mě to a mapa se rychle rozrůstala. Najednou to nebylo lámání přes koleno ale ten pravý tvůrčí proces.

Zakopaný pes

Později jsem o tom přemýšlela a něco si uvědomila. V prvním případě jsem už řadu možností průběžným přemýšlením zavrhla, a proto se mi ani nechtěly zaznamenávat do mapy. Měla jsem už určitou podvědomou představu o tom, kam by měl příběh dál směřovat.

Podruhé to bylo odlišné. Stůl byl čistý, já si mohla pohrávat s různými možnostmi a bavilo mě to. Byla jsem v počáteční fázi vytváření příběhu a ještě jsem vůbec neměla představu o tom, jaký bude. Vyklopila jsem ze sebe nápady a na papíře jsem si je v mapě hezky strukturovala. Když už mě nenapadaly další nosné myšlenky, svůj výtvor jsem si prohlédla a vybrala nejsympatičtější řešení problému. V druhém případě mi byla mapa velmi užitečná.

Proto si myslím, že myšlenkové mapy mají v tvůrčím psaní smysl. Mně se osvědčily zejména v prvotní fázi procesu. 

Moje myšlenková mapa

A takhle vypadá jedna z mých map. To je drak, co? 🙂

Mapy a co dál

Jestli Vás myšlenkové mapy zajímají, najdete o nich spoustu článků na internetu. V českém prostředí je na ně odborník Daniel Gamrot. Dokonce konkrétně o myšlenkových mapách v tvůrčím psaní přednášel na Literárním Festu, ale na jeho programu jsem zrovna nebyla. V Brně jsem se však účastnila jiné jeho přednášky a můžu potvrdit, že přednáší opravdu dobře.

Koncept map vymyslel Tony Buzan, který o nich taky napsal spoustu knih. Žádnou z nich jsem nečetla, jen jsem si s nimi listovala v knihkupectví. Proč si kupovat a číst knihu o něčem tak jednoduchém? Takový byl můj dojem.

Četli jste jeho knihy? Bylo to přínosné? Napište mi do komentářů, budu ráda.

Použité obrázky

Obr, č. 1. : Mind mapping by Keith Davenport, dostupné pod licencí CC BY-NC-ND 2.0

2 komentáře

  1. Lenny

    Taky jsem si myslela, že nemá cenu číst celou knihu o něčem, co vypadá tak primitivně. Ale naštěstí jsem jednu přečetla. Nejsou dobré jenom pro plánování povídek, ale třeba pro efektivnější učení, zmapování problému, vytřídění důležitých informací atd. Z praxe můžu potvrdit, že pro malého dislektika je to zatím jediný fungující způsob, jak se (dokonce s radostí) naučit trochu angličtiny.
    Moje recenze: http://www.vaseliteratura.cz/recenze/odborna-literatura/4737-myslenkove-mapy-pro-deti-efektivni-uceni.html

  2. Markét R.

    Já na Literárním festu na tom kurzu od Daniela Gamrota byla a můžu říct, že mě to opravdu bavilo. Doma jsem od té doby myšlenkovou mapu udělala jen jednu. Týkala se jedné mé postavy. Mám ale asi stejný problém jako ty s tvou první mapou – nejsem tomu moc otevřená a místo toho, aby mi to pomohlo, jenom mě to brzdí. Asi to chce trochu cvik a nebrat svou tvorbu tak vážně. 😀
    Skvělý článek. Měla jsem takový v mém to-do listu, ale jelikož jsem se k myšlenkovým mapám moc nedostala, nebylo zatím o čem psát. 😉

Napsat komentář: Lenny Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

© 2024 Literární alchymie

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑