Neopouštěj mě

Jednou měsíčně v e-mailovém klubu pro knihomoly doporučuji knihy, které mě nadchly, a občas pošlu i vlastní povídku a zajímavosti z mojí tvorby.  Níže najdete celý text šestnáctého dílu, který původně vyšel 22. dubna 2021. ⬇️


Ahoj knihomolové,

Kathy je kolem třicítky a pracuje jako ošetřovatelka. Stará se o dárce po operacích – jedním z jejích pacientů je Ruth, její přítelkyně z prestižní internátní školy Hailsham.

Zatímco se Ruth zotavuje, společně vzpomínají na idylická léta v Hailshamu. Jenže my čtenáři jasně vidíme, že tady něco nehraje.

Školáci nejezdí na prázdniny domů a nikdy nemluví o svých rodičích nebo sourozencích.

Proč je vychovatelé pobízí, aby co nejvíc malovali a proč si nejlepší díla odváží tajemná Madam do jakési galerie?

Nad tím vším se vznáší stín dárcovství. Co přesně dárci darují? Odhalení si britský autor Kazuo Ishiguro, mimochodem nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2017, šetří a postupně s námi sdílí jednotlivé střípky skládačky.

Román Neopouštěj mě je těžké zařadit žánrově. Někdy bývá označovaný za dystopii. Ano, ale není v něm rozkastovaná společnost, ve které hrstka mocných utlačuje živořící chudinu. Někdy za sci-fi, ale děj se neodehrává v budoucnosti, nejsou v něm žádné nové technologie nebo mimozemšťané.

Mě osobně nejvíc sedí označení za alternativní realitu. Kniha se odehrává v Británii kolem roku 2005. Vše je, jak známe, až na Hailsham a jeho studenty, kteří se vymykají.

Nečekejte veselý nebo optimistický příběh. Neopouštěj mě je perfektně napsané, překvapivé a smutné.

Příběh působí střízlivě a civilně a přestože jsem ho poprvé četla před více než deseti lety, utkvěl mi hodně v paměti. Časopis Time ho zařadil mezi 100 nejlepších anglicky psaných románů z let 1923–2006.

Co je nového: duben 2021

🔹 Kvůli povídce zpovídám policisty 🙂

 

sborník Kočas 2019

 

Jak už víte z březnového e-mailu, plánuji zveřejnit další příběh, tentokrát mysteriózní povídku Bestie. Ještě čekám na finální obrázek od ilustrátorky a tak se s vámi zatím podělím o pár zajímavostí k samotnému příběhu.

Bestie původně vyšla v povídkové knize Kočas, kterou držím na fotce. Tehdy jsem se s povídkou potřebovala vejít do 9 000 znaků včetně mezer, což jsou zhruba tři stránky ve Wordu.

Když jsem se k Bestii po čase vrátila, říkala jsem si, že začátek a konec si zaslouží rozpracovat. Takže už v květnovém e-mailu se můžete těšit na rozšířenou verzi příběhu.

Při úpravách jsem se pustila do dalšího ověřování informací. Mám ráda, když všechno sedí. Měla jsem štěstí, protože jsem na Facebooku narazila na ochotnou paní, která má za manžela policistu. Přes Messenger jsem mu položila pár otázek a kvůli novým informacím jsem i kousek povídky přepsala.

Myslela jsem, že pokud jsou na hlídce dva policisté a jednoho napadne skupina útočníků, ten druhý mu jde hned pomoci. Ale je to jinak. Podle předpisů musí nejdřív zavolat vysílačkou o pomoc a teprve pak jde zachraňovat kolegu.

EDIT: Povídku Bestie si přečtete tady.

🔹 Pojistní podvodníci, třeste se! Je tady Benedikt

Pozdravy záhrobíBenedikt Klausner pracuje pro pojišťovnu a snaží se odhalit podvodníky, kteří pojistné události jen fingují. A řekněme si na rovinu – v téhle práci je docela výhoda, když jako Benedikt vidíte do minulosti a mluvíte s mrtvými.

Víc se o Benediktových případech dočtete v nové duchařské detektivce Pozdravy záhrobí od Verči Fiedlerové.

Já jsem už jeden příběh tohoto netradičního vyšetřovatele kdysi četla a moc se mi líbil. Pak jsme na sebe s Verčou narazily na Facebooku a daly se do řeči.

Mám radost, že se jí podařilo knihu vydat a těším se na další Benediktovy případy.

Knihu seženete v knihkupectvích nebo si ji můžete objednat u nakladatele. A pokud byste si od Veroniky chtěli něco nejdřív přečíst, na webu najdete třeba její povídku Způsobilost.

🔹 Jaké žánry mají nejraději porotci literární soutěže?

duben_graf

Jeden student z loňského kurzu tvůrčího psaní se účastní literární soutěže Vidoucí, která se zaměřuje na fantasy, sci-fi a horor. Měla jsem velkou radost, když jsem zjistila, že jeho práce v konkurenci 105 povídek postoupila do finálové dvacítky. Po čase mi začalo vrtat hlavou, jestli už nejsou konečné výsledky a šla jsem se podívat na web Vidoucích.

Vítěze ještě nevyhlásili, ale i tak se to vyplatilo. 🙂 Našla jsem tam zajímavou statistiku, ze které vyčtete, které žánry porotci Vidoucích čtou nejraději a které naopak moc nemusí.

Je to poutavé čtení, ale berte ho s rezervou. To, že si vyberete „oblíbený“ žánr, neznamená, že uspějete. A naopak. Rozhodující je kvalita příběhu.

Potvrzuje to fakt, že i když příběhy s upíry u porotců moc neletí, loňský ročník vyhrála povídka o upírce, protože byla nejlepší ze všech.

Začněte také odebírat klub pro knihomoly

Přečetla jsem stovky knih. Vím, že času na čtení není nikdy dost, a proto u mě nenajdete žádné recenze na špatné nebo průměrné knihy.

Vybírám jen ty nejlepší, které mě chytily za srdce a nadšeně na ně vzpomínám i po letech. Jednou měsíčně vám tyto literární klenoty doporučuji v e-mailovém klubu pro knihomoly.

Podívejte se, jaké další knihy jsem už v e-mailovém klubu doporučovala a přihlaste se k odběru, abyste nezmeškali nové tipy. (Z odběru se můžete kdykoliv odhlásit.)