Autor: Katka (Strana 5 z 17)

Ze středoevropského centra vědy a výzkumu se stalo provinční město. Sice má kosmodrom, ale z Tuřan se létá jen do Prahy a do Milwau na Měsíci.

V příběhu budete sledovat osudy Kristýny, která pracuje v jednom brněnském callcentru. O základní služby se na její reklamační lince samozřejmě stará robot, jenže někteří zákazníci si platí prémiový balíček služeb, aby mohli seřvat živého člověka.

Kristýnu ale nejvíc trápí problémy se zrakem, které se rychle zhoršují. Brzy oslepne úplně. Její nadějí jsou drahé oční implantáty. Pokud nechce zbytek života prožít ve tmě, musí ty peníze sehnat za každou cenu.

Jak to s ní dopadlo, se dozvíte v povídce Asta, která zazněla na on-line autorském čtení Skautského institutu v Brně. Původně text vyšel ve sbírce Kočas.

PS: Přečetli byste si rádi i moje další povídky? Pokračujete na příběh s názvem Šípky a trní.

Obálku povídky připravila ilustrátorka terezaisweird.

Šípky a trní je krátká povídka v žánru současné fantasy.

Představte si, že se večer vracíte polní cestou z výletu. Najednou padne mlha a v cestě vám stojí podivné stvoření, které vás nechce pustit dál. Přečtěte si moji povídku a zjistěte, jak zareagovaly hrdinky příběhu.

Povídku najdete níže nebo si ji můžete stáhnout v pdf (a třeba si ji vytisknout).

Šípky a trní

Slunce se už klonilo k západu, když vyšly z lesa. Babička v jedné ruce držela košík plný václavek, za druhou vedla vnučku. Stoupaly společně do kopce, za kterým ležela vesnice, a byly rády, že se chůzí trochu zahřejí. Babí léto skončilo a v podvečer bylo docela chladno.

„Podívej, mlha,“ ukázala pětiletá Adélka.

„A pořád houstne. Přidej trochu, ať stihneš večerníček.“

Kolem cesty bylo stále víc šípkových keřů a dalšího křoví. Zarostlo to tady, někdo by se o to měl trochu starat, napadlo babičku.

„Co to je?“ Adélka ukazovala dopředu na cestu. Bylo tam něco malého, pouhý nezřetelný obrys v mlze.

„Vypadá to na zajíce. Ale nehýbe se to, možná to je jen velký kámen.“

Když od toho byly jen na pět kroků daleko, napřímilo se to. Stála tam vyhublá postava vysoká sotva metr. Zrzavé vlasy jí divoce odstávaly a zelenkavou kůži obepínaly šípkové šlahouny.

„Proč není oblečená?“  Dítě z ní nemohlo spustit oči.

Babička se nezmohla ani na slovo, jen se rychle pokřižovala.

Bytost stála uprostřed cesty a upřeně na ně hleděla. Nevypadalo, že by chtěla uhnout.

Stará žena pevně sevřela vnuččinu ruku a vykročila směrem k poli. Ať je to, co je to, raději, když se tomu vyhneme, pomyslela si. Když vtom jim cestu samy od sebe zahradily trnité větve plné šípků. Nebylo, kam uniknout. Pokračovat ve čtení

Takto vypadá skupinová lekce přes aplikaci Zoom.

Když vláda omezila setkávání na maximálně šest osob, musela jsem za dva dny přejít se svým dlouhodobým kurzem tvůrčího psaní do on-linu. Nikdy předtím jsem to zatím nedělala.

Než jsem zjistila, co a jak, vše správně nastavila, připravila pokyny pro účastníky a upravila program pro on-line, strávila jsem nad vším 12 hodin (+ jsem k tomu chodila na plný úvazek do práce). Musím říct, že jsem se u toho docela zapotila.

V začátcích bych ocenila blbuvzdorný návod, jak vlastně takovou dobrou on-line lekci udělat a na co všechno myslet.

Nepodařilo se mi ho najít, a proto jsem se rozhodla, že své postřehy a poznatky sepíšu. Pokud tento návod na Zoom v češtině ostatním lektorům, kteří v on-linu začínají, ušetří pár hodin práce, budu moc ráda.

V návodu najdete užitečné tipy, které využijete, i pokud používáte na on-line videokonference jiný nástroj než Zoom.

Co v článku najdete:

Proč jsem si vybrala Zoom
Kolik Zoom stojí
Lektorská příprava před první on-line lekcí
Jak se připojit k internetu (extra důležité)
Jak rychlý internet potřebujete
Jaké pokyny posílám účastníkům
To-do pro lektora
Co udělat na začátku první Zoom lekce
Triky při Zoom videokonferenci
Na co si dát pozor při on-line výuce
Užitečné tipy od jiných lektorů
Zajímavé zdroje k on-line výuce
Závěrem

Pokračovat ve čtení

Magazín KAM v Brně mě oslovil, abych jeho čtenářům doporučila dobrou knížku.

Do únorového vydání magazínu KAM v Brně jsem přispěla článkem o knihách. Celý si ho přečtete v elektronickém vydání na straně 38. Doporučovala jsem v něm skvělou sci-fi sérii Algor od Jana Hlávky a Jany Vybíralové.

Poslední díl tetralogie vyjde letos na jaře. Jestli to bude taky taková pecka jako ty ostatní, nejspíš sérii doporučím i v e-mailovém klubu pro knihomoly.

Časopis KAM v Brně je měsíčník, který mapuje kulturní dění v Brně. Vychází v 30tisícovém nákladu.

Podívejte se, jaké knihy jsem v časopise doporučovala loni ⋘

V povídkové sbírce Kočas publikuji už podruhé.

Chtěla jsem napsat duchařskou povídku s tak překvapivým koncem, že si z něj čtenáři sednou na zadek. Částečně se to podařilo – betačtenáři opravdu překvapení byli. Jenže šesti z šesti betačtenářů se to nelíbilo! Taková shoda je dost vzácná. Takže jsem uznala, že mají pravdu… Celé jsem to škrtla a pustila se do toho znovu.

Jako hrdinu jsem si nechala mladého kastelána Petra Osičku a vše se opět odehrávalo na fiktivním hradě Dornštejn. Ale začala jsem s úplně jinou zápletkou, byť opět duchařskou. Očividně se to vyplatilo, protože editorka Jiřina Vorlová moji povídku Bestie zařadila do antologie Kočas 2019.

Je poslední říjnový víkend a končí návštěvnická sezona. Mladý kastelán se ale tak zabere do práce, že zapomene večer zavřít hradní bránu. O půl třetí v noci to jde napravit.

Knihu seženete ve větších knihkupectvích nebo v knižních e-shopech. Najdete v ní i 19 dalších fantasy a sci-fi povídek od jiných českých autorů.

V Kočasu publikuji už podruhé, v roce 2018 v něm vyšla moje sci-fi povídka Asta.

Související články:

Spisovatelka Hanina Veselá říká: Nejlepší betačtenáři? To jsou lidé, o kterých víte, že se jim příběh nemusí líbit