Désirée

Zapomenutý příběh kupecké dcery, která vystoupala až na vrchol.

Jednou měsíčně v e-mailovém klubu pro knihomoly doporučuji knihy, které mě nadchly, a občas pošlu i vlastní povídku a zajímavosti z mojí tvorby. Níže najdete celý text čtrnáctého dílu, který původně vyšel 22. února 2021.

Ahoj knihomolové,

o Napoleonovi, Josefíně, Robespierrovi a dalších důležitých postavách francouzské revoluce a napoleonského období jste určitě slyšeli. Ale znáte Désirée Claryovou? Pravděpodobně stejně jako já ne – tedy až do chvíle, než jsem si přečetla stejnojmenný román od Annemarie Selinko.

Désirée je skutečná historická postava, která se narodila v roce 1777 v provinčním Marseille jako dcera obchodníka s hedvábím. Ve svých čtrnácti letech se seznámí s Bonapartovými, rodinou chudých korsických emigrantů. Nejstarší Josef pracuje jako tajemník, jeho mladší bratr Napoleon je jakobínským generálem.

Bratři Bonapartové začnou Désirée a její sestru Julii navštěvovat a brzy je ohlášeno zasnoubení Josefa a Julie.

Désirée se zakouká do Napoleona a city jsou vzájemné. I přes nechuť Claryových pár oznámí zasnoubení. Jenže my z historie víme, že Napoleon se nakonec ožení s Josefínou.

Co se stalo s Désiréé? Jeden by řekl, že se asi vdala v Marseille a prožila klidný a nijak zajímavý život. Sama by takovou možnost uvítala, ale čekal ji jiný osud. I ona se výrazně zapsala do historie, byť se o tom u nás v dějepisu neučí. V tomto případě je to pro nás výhoda, protože dopředu nevíme, jak to s ní skončí.

Román je pojatý jako deník, který si píše od svých čtrnácti let. Začíná těmito slovy: „Myslím si, že u mužů mnohem snadněji něco prosadí žena, která má plné poprsí. Proto jsem si umínila, že si zítra nacpu do výstřihu čtyři kapesníky, abych vypadala opravdu dospěle.“

Hned jsem byla zvědavá, kam se to vlastně chystá a co potřebuje prosadit. A četla jsem a četla. Společně s Désirée jsem poznala početný klan Napoleonových sourozenců, jeho generály a zákulisní hráče pařížské politiky a moc si to užila.

😜 Fun fact: Tuhle knížku jsem četla poprvé, když jsem chodila do osmé třídy. Tehdy jsem ji našla v mámině knihovně. V dějepisu jsme zrovna brali napoleonské války a já jsem podle románu zpracovala referát. Tehdy mě vůbec nenapadlo, že dělat referát podle beletrie nemusí být dobrý nápad. 😀 Ale učitel nic nepoznal, kniha se naštěstí hodně drží historických reálií.

Co je nového: únor 2021

🔹 Jak dlouho mi trvá napsat povídku?

únor1

 

V psaní nejsem žádný nováček, ale vždycky mě trochu překvapí, jak dlouho to celé trvá. Ukážu vám to na příkladu své nejnovější povídky.

Žánrově je to fantasy ze současnosti, ale ohledně námětu zatím nemůžu prozradit nic dalšího. Přemýšlím, že příběh pošlu do literární soutěže a dílo musí být anonymní (a kdybych tady uvedla detaily, už by anonymní nebylo).

S vymýšlením jsem začala v říjnu

Námět jsem nosila v hlavě pár týdnů a 27. října jsem začala psát synopsi. Můžete si ji představit jako detailní osnovu nebo stručné převyprávění celého děje. Synopsi jsem dala přečíst manželovi, který je můj hlavní betačtenář. Potřebovala jsem, aby případné nesrovnalosti a nelogičnosti v příběhu objevil ještě předtím, než si dám tu práci a napíšu je.

Na začátku listopadu jsem podle odladěné synopse začala psát. Za měsíc jsem měla 11 hustě popsaných stránek ve Wordu a první verze byla na světě. Opět jsem ji dala přečíst manželovi a zapracovala jeho postřehy. V polovině prosince jsem poslala povídku dalším betačtenářům.

Hotovo jsem měla 30. ledna

Do konce roku jsem dostala jejich feedback a první polovinu ledna ho zpracovávala. Kolem patnáctého ledna jsem měla finální verzi povídky. Tím ale práce ještě úplně nekončily.

Požádala jsem kolegyni, aby text ještě prošla a zkontrolovala, jestli v příběhu nezůstaly překlepy či pravopisné chyby. Přestože jsem hotový text četla asi tak pětkrát, odhalila v něm spoustu drobností, které mi unikly.

Vše jsem opravila a 30. ledna byla povídka skutečně finální.

Abych to shrnula: zhruba měsíc mi zabralo vymyšlení příběhu a další měsíc sepsání první verze. Následně dva měsíce trvalo, než jsem získala a zapracovala feedback od betačtenářů a korekturu. Moc díky všem, kteří mi s povídkou pomáhali, opravdu si toho vážím. ❤️

EDIT: Povídku jsem pojmenovala Škůdce a v červnu 2021 vyšla v časopise Pevnost.

TIP: Na kurzu tvůrčího psaní vždycky radím studentům, ať si svůj interní deadline pro dokončení textu dají dřív, než je deadline v literární soutěži. Vaši betačtenáři mnohdy nemají čas podívat se na váš text okamžitě a musíte počítat s tím, že jim to chvíli zabere.

🔹 Nahlédněte pod pokličku literární soutěže

únor2

Organizátoři některých literárních soutěží vydávají tištěné sborníky nejlepších prací. Mezi ně patří i Jitka Ládrová (na snímku), pořadatelka soutěže Zpívající věže a zároveň autorka fantasy příběhů.

Jitka právě finišuje nejnovější sborník ze soutěže, který si můžete předplatit na Startovači. Při té příležitosti se jí v on-line rozhovoru zeptám:

  • podle jakých kritérií ona a ostatní porotci vybírají vítězná díla,
  • jak vypadá systém hodnocení,
  • jaké zbytečné chyby autoři povídek dělají
  • a co je nejnáročnější na přípravě crowdfundingové kampaně.

Tady najdete odkaz na livestream s rozhovorem – otevřete si ho a klikněte na Dostávat upozornění. Jakmile rozhovor ve středu 24. února ve 20.00 začne, Facebook vás upozorní.

EDIT: Zde si můžete přečíst přepis rozhovoru.

🔹 Nové literární soutěže v seznamu ✍️

Do seznamu literárních soutěží přibyly dva velmi zajímavé kousky. Po několikaleté odmlce vyhlásilo soutěž nakladatelství MOBA. Do 31. července přijímá rukopisy:

  • detektivek,
  • historických detektivek
  • a románů ze současnosti.

Vítězná díla nakladatelství vydá.

Úplně novým přírůstkem v seznamu je soutěž Spisonátor, kterou pořádá knihovna v Blansku. Autoři od 15 let mohou zasílat povídky na volné téma v žánrech fantasy, sci-fi a horor. Uzávěrka je 31. května 2021.

 

Začněte také odebírat klub pro knihomoly

Přečetla jsem stovky knih. Vím, že času na čtení není nikdy dost, a proto u mě nenajdete žádné recenze na špatné nebo průměrné knihy.

Vybírám jen ty nejlepší, které mě chytily za srdce a nadšeně na ně vzpomínám i po letech. Jednou měsíčně vám tyto literární klenoty doporučuji v e-mailovém klubu pro knihomoly.

Podívejte se, jaké další knihy jsem už v e-mailovém klubu doporučovala a přihlaste se k odběru, abyste nezmeškali nové tipy. (Z odběru se můžete kdykoliv odhlásit.)