Juraj Červenák

Juraj Červenák ročně prodá desítky tisíc svých knih.

Jeho prvotiny v devadesátých letech kritici rozmetali. Juraje Červenáka to ale neodradilo. Nyní se dlouhodobě těší přízni čtenářů i recenzentů a už 13 let je spisovatelem z povolání. 

Ve svých čtyřiačtyřiceti letech má na kontě pětatřicet románů a ročně prodá desítky tisíc knih. Píše fantasy, historické detektivky a historické romány. Nahlédněte do zákulisí tvorby jednoho z nejúspěšnějších slovenských autorů a inspirujte se jeho příběhem.

V rozhovoru se dočtete:

  • proč nešel na vysokou a raději se věnoval psaní,
  • na co dát pozor při psaní historických příběhů,
  • jak napsat dobrou detektivku,
  • kolik změn po něm chce redaktor v nakladatelství,
  • jak vypadá jeho běžný pracovní den,
  • jak bojuje s prokrastinací,
  • jakou nejhorší radu o tvůrčím psaní slýchá,
  • jak propaguje svoje knihy,
  • co musí autor udělat, aby se v českém a slovenském prostředí uživil psaním,
  • kolik knih dopředu plánuje spisovatel z povolání,
  • jaký je jeho oblíbený literární neúspěch. 

Síla odlišnosti

Jaké bylo nejlepší rozhodnutí v tvém životě, co se týče psaní?

Že som sa po napodobňovaní západných autorov a písaní ďalších conanoviek rozhodol pre príbehy inšpirované domácou históriou a mytológiou.

V 19 letech jsi publikoval svou první novelu. Pak ses rozhodl, že nepůjdeš na vysokou, abys mohl naplno psát a pracoval jsi třeba jako vrátný. Měl jsi nějaký plán B, kdyby nevyšla spisovatelská kariéra?

Neskôr som pracoval v samospráve v kultúrnej oblasti, pomáhal s organizáciou a propagáciou rôznych podujatí. Takisto ako vedúci kina. Tam by som bol vydržal. Ale písanie bolo vždy priorita, k tomu som kedysi veľa a celkom obstojne kreslil, najmä ilustrácie a komiksy.

O historických románech

Jsi známý tím, že si podrobně nastudováváš historické reálie. Jak moc je pro tebe realita mantinelem a v kterých případech si historii ohýbáš pro potřeby příběhu?

Vždy sa snažím dejiny ohýbať čo najmenej. Robím to, len keď je to pre môj príbeh nevyhnutné, keď si to vyžaduje dramatická štruktúra rozprávania, ale aj vtedy sa to snažím urobiť len v rámci nejakého „bieleho miesta“. Napríklad u notára Barbariča nevieme nič o jeho rodine, či mal manželku a deti, takže tam si môžem popustiť uzdu fantázii.

kniha Mrtvý na pekelném vrchu

Historická detektivka Mrtvý na Pekelném vrchu je první kniha se Steinem a Barbaričem.

Na co vše si musí dávat pozor autoři, kteří píší historické příběhy?

Písanie je slobodná činnosť, aj autor historických románov môže v podstate napísať, čo sa mu zachce. Záleží na tom, akí čitatelia čítajú jeho príbehy a nakoľko sú tolerantní voči ohýbaniu faktov. Moje romány čítajú aj archeológovia a historici, takže je písanie pre mňa chôdza cez mínové pole, kedykoľvek mi môže niečo vybuchnúť do tváre. Dávam si pozor na všetko možné, od slovných a faktografických anachronizmov (napr. postava v 16. storočí nemôže byť označená za „sadistu“, pretože de Sade žil až neskôr) až po detaily vojnových taktík, opevnení a zbraní či diametrálne odlišné dobové vnímanie náboženstva, ako máme dnes.

Jak si dohledáváš údaje?

Som zahrabaný v knihách. Pomáha mi aj internet, prirodzene, ale knihy sú stále lepší zdroj, nájdem v nich mnoho vecí, ktoré online nie sú. Do archívov hrabať sa v starých pergamenoch nechodím, na to sú odborníci, ktorí ich spracujú a vyhodnotia a nájdu v nich príbehy, to je potom inšpirácia pre mňa. Nuž a pokiaľ je to možné, cestujem na miesta, kde sa príbeh odohráva a hľadám si miestne zdroje, ktoré sú vždy najvýdatnejšie.

Co děláš, když se ti určitá informace nedaří v knihách najít?

Skúsim svojich „poradcov“ z radov odborníkov či laických nadšencov pre určité oblasti (napríklad sa poznám so šermiarmi, „hradológmi“ či zberateľmi historických zbraní). Tí rozprestrú svoje siete a niečo do nich vždy ulovia. Ak ani takto informáciu nenájdem, vymyslím si ju – na základe nejakých presvedčivých súvislostí.

Kolik času ti obvykle zabere sběr podkladů k novému historickému románu?

To sa nedá vyčísliť, pretože rešerš robím priamo počas písania. Nemám obdobia, keď hľadám a keď píšem. Píšem neustále, keď večer dopíšem jednu knihu, ďalší deň ráno už začnem s novou. Štúdium materiálov prebieha popri tom.

Jak zpracováváš nasbírané informace, aby ses v nich vyznal?

Nemám žiadny presný systém. Mám poruke policu s knihami a usporiadané priečinky s rôznymi materiálmi v počítači, keď treba, siahnem do nich, otvorím a hľadám.

Některé z tvých knih jsou detektivky. Co bys poradil autorům, kteří se tomuto žánru také chtějí věnovat?

Aby si najprv prečítali aspoň 100 detektívok osvedčených autorov a snažili sa v nich študovať žánrové postupy a triky.

medailon v knize

První román Červenák publikoval v roce 1993.

ČR vs. SR

Liší se slovenská a česká knižní scéna? Dá se třeba říct, že Slováci mají rádi trochu jiný typ literatury než Češi?

V ČR sa nejaký čas výrazne lepšie darilo sci-fi a fantasy, preto som spočiatku publikoval výhradne v češtine. Teraz to pozorujem u historickej detektívky, kým v ČR je konkurencia veľká, na Slovensku tento žáner píšem prakticky iba ja.

Je pro slovenského autora lepší psát česky nebo slovensky? Narážím na to, že Češi ve slovenštině nečtou, zatímco Slováci v češtině ano. Takže potenciální trh je větší. I tvoje knihy vycházely dlouho pouze v češtině a třeba série Bohatýr se do slovenštiny překládá až v poslední době.

Po česky som napísal len asi 5 kníh, všetky ostatné v slovenčine a prekladali sa. Rodný jazyk je rodný jazyk. Ani Bohatier sa teraz neprekladá, pretože bol pôvodne napísaný v slovenčine, len ho výrazne upravujem pre nové vydanie. Ale je pravda, že ako čitateľom a divákom nám na Slovensku čeština stále nerobí vôbec žiadny problém.

O psaní prakticky

Jak pracuješ s betačtenáři? Dáváš jim průběžně číst napsané kapitoly nebo čekáš, až dopíšeš celý rukopis?

Až celý text. Betačitateľa mám iba jedného a ten to nechce čítať po kúskoch, hoci by to zrejme bolo rozumnejšie.

Chce po tobě redaktor v nakladatelství jen kosmetické změny, nebo jsou to i větší zásahy do textu?

Vo vyše 500-stranovej Hradbe západu mi opravili asi 30 čiarok a zhruba taký počet preklepov. Kde-tu vyškrtli slovíčko alebo prehodili slovosled. Zapracovávanie korektúr do celého románu mi potom trvalo asi polhodinu. Než text odovzdám, tak ho po sebe mnohokrát čítam a upravujem, takže posielam už takmer hotovú knihu.

Je něco, na co jsi v posledních několika letech ohledně psaní změnil názor? Pokud ano, co to je a proč jsi názor změnil?

Mám dennú normu, 5 normostrán, je to zhruba 1500 slov. Kedysi som bol nervózny, keď som ju nedodržal, dnes už to neriešim, lebo viem, že prídu dni, keď napíšem aj dvojnásobok.

Na podzim ti vychází román Hradba západu, který jsi označil za svou zatím na psaní nejnáročnější knihu. V čem byla tak obtížná?

Je to najhistorickejší z mojich románov (hoci obsahuje aj fantasy prvky či detektívku zápletku), odohráva sa v niekoľkých dejových líniách a vystupuje tam množstvo reálnych historických osobností. Kombinoval som dej z viacerých dobových kroník, ktoré si často odporujú (už len tým, že sú kresťanské a osmanské), takže som medzi nimi kľučkoval a hľadal pravdu či aspoň pravdepodobnosť. Takisto som si musel naštudovať do najmenších podrobností pevnosť Nové Zámky, kde sa dej odohráva. Dnes už neexistuje, takže som k nej dosť zložito zbieral rôzne materiály.

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?

Úplne obyčajne – ráno vstanem, najem sa, uvarím si čaj a píšem, kým mi hlava funguje alebo kým sa nevrátia domov manželka s dcérou.

Každý pracovní den se snažíš napsat 1500 slov. Jak jsi na tom s prokrastinací? Máš něco, co ti ji pomáhá zvládnout?

Predovšetkým si na celé doobedie, keď pracujem, vypínam internet. Žiadne maily, žiadny Facebook, nič. Len čo vleziem na nejakú „sociálnu sieť“, už nič nenapíšem.

první kapitola Mrtvý na pekelném vrchu

Červenák umí čtenáře “chytit” hned na začátku.

Rady pro autory

Jakou nejhorší radu o tvůrčím psaní slýcháš?

Vo všeobecnosti platí, že na písanie treba mať oddýchnutú hlavu. Preto ma dosť irituje, keď sa na internete zverím s tým, čo som zažil, aký film som si pozrel, akú knihu som prečítal… a niekto to komentuje spôsobom „neplytvaj časom na zábavu a píš, chcem od teba ďalšiu knihu“. Za to by som ľudí fackoval.

Četl jsi někdy nějakou příručku o tvůrčím psaní, kterou bys doporučil i ostatním autorům?

Čítal som iba Kingovo „O psaní“ a hoci je to dobrá, zábavná kniha, v ktorej je veľa užitočných rád, je to predovšetkým návod, ako napísať dobrú kingovku.

Fanoušci

Věnuješ se aktivně propagaci svých knih, nebo to u spisovatele tvého formátu už není nutné a stačí „jen“ psát nové a dobré knihy?

Propagujem aktívne, ale snažím sa ľuďom nevtierať za každú cenu. Nemožno čitateľov neustále otravovať len s pozvaniami na besedy a doprosovaním sa o kúpu knihy. Komunikujem s nimi o všetkom možnom, udržiavam si s nimi priateľský vzťah, takže nevadí, keď občas oznámim, že už je v predaji nejaká moja novinka.

Jsi velmi oblíbený autor. Kolik fanoušků ti přibližně měsíčně napíše?

To naozaj neviem, ale je ich veľa a čoraz viac. Niekoľkí denne.

Odepisuješ jim? Kolik času ti to zabere?

Snažím sa odpisovať všetkým, ale keďže je toho veľa, na dvadsaťriadkový mail s vyznaním čitateľskej priazne často odpíšem len niekoľkoslovným poďakovaním. Občas sa mi aj stane, že si odpisovanie nechám na neskôr a potom na to zabudnem, takže vyzerám ako arogantný ignorant.

Kteří spisovatelé podle tebe propagují své knihy skutečně dobře či nápaditě?

Veľmi to nesledujem, ale páčia sa mi FB stránky Pavla Renčína či Oskara Fuchsa. Sledujem aj hororistu Marka E. Pochu, to je zábavný egotrip.

Pozn. Zmínění autoři nemají na Facebooku autorské stránky, ale publikují přes své osobní profily.  Místo tlačítka “Líbí se mi” tedy využijte tlačítko “Sledovat”, pokud chcete odebírat jejich obsah.

Na Facebooku můžete sledovat i Juraje Červenáka, který tam často sdílí své dojmy z filmů a seriálů.

Spisovatelem z povolání

Uživíš se čistě psaním. Nicméně mnoho zavedených autorů tvrdí, že to nelze. Často pracují na plný úvazek nebo mají alespoň různé vedlejšáky. Jak to je? Dá se psaním i v našich podmínkách uživit nebo jsi výjimka potvrzující pravidlo?

Živím sa písaním už dobrých 13 rokov. Už nemusím písať ani hromady článkov a ďalšie vedľajšie veci. Takých autorov je v ČR aj SR čoraz viac. Samozrejme, chce to disciplínu, pravidelné publikovanie a schopnosť udržať si kvalitu. Ale dôležité je prísť s niečím, čo čitateľov naozaj zaujíma. Chápem, že ak niekto píše poéziu, tak sa tým neuživí.

Kolik se ročně prodá tvých knih?

Netuším, ale bude to niekoľko desiatok tisíc.

Která z tvých sérií je nejúspěšnější?

Rozhodne historické detektívky o Steinovi a Barbaričovi, predáva sa ich trikrát toľko než iných mojich kníh.

kniha Mrtvý na pekelném vrchu

Série o Steinovi a Barbaričovi má aktuálně 5 dílů, Mrtvý na Pekelném vrchu je první.

Pracuješ na více knihách zároveň?

Počas písania jednej knihy už si koncipujem tú ďalšiu a zbieram si k nej materiály. Pri Hradbe západu sa mi stalo, že som si uprostred práce urobil niekoľkomesačnú prestávku na napísanie ďalšieho prípadu notára Barbariča. Ale že by som písal dve knihy zároveň, akosi na striedačku, to si neviem dosť dobre predstaviť.

Máš v průběhu roku zaběhnutý vzorec, který opakuješ?

Jediný vzor je, že počas letných prázdnin nepíšem vôbec a len minimálne sa zaoberám vecami, ktoré ma živia. Vtedy cestujem a venujem sa rodine. A naopak, zhruba od novembra do jari neprijímam pozvania na žiadne besedy a podujatia, chcem byť zatvorený doma a pracovať.

V zásobě máš náměty na dva tucty knih a nedávno jsi na Facebooku oznámil předběžný plán do roku 2019, který obsahuje 6 knih. Je pro spisovatele z povolání nutné plánovat na tolik knih dopředu?

Vôbec nie, stačí si plánovať jednu knihu vopred. Ale je bežné, že autori pomýšľajú na mnoho možných príbehov, pracujú s rôznymi námetmi, postupne ich v sebe nechávajú dozrieť. Niektoré aj naozaj spracujú, a mnoho konceptov nakoniec zavrhnú.

Napsal jsi přes 30 knih. Máš nějaký systém, kterým si hlídáš, abys neopakoval zápletky či motivy?

Hlavne si striedam série s rôznymi hrdinami, odohrávajúce sa v rôznych dobách, aby ma to neprestalo baviť ako napr. Sapkowského, ktorý sa dobrých desať rokov venoval iba Zaklínačovi a potom ho už nenávidel. Ja si skáčem medzi fantasy a detektívkami či vojnovými románmi, medzi Slovanmi a protitureckými vojnami. Samozrejme, opakovaniu istých schém a obľúbených dejových prvkov sa žiadny autor nevyhne.

Být z spisovatelem z povolání zní jako práce snů. Jaké to má stinné stránky?

Spisovateľ sedí doma, väčšinu dňa sám za počítačom. Kto to vydrží niekoľko rokov? Je potrebné mať značnú osobnú disciplínu, nájsť v tej zúfalej rutine niečo, čo človeka udrží pri zmysloch. A nie je to ani také pohodlné, ako sa zdá, najviac trpí zrak a chrbtica.

Psaní a filmy

Tvým velkým koníčkem je sledování filmů a seriálů. Pomáhá ti to nějakým způsobem v psaní?

Určite, ja sa snažím písať „filmovo“, takže mi fanúšikovia často píšu, že pri čítaní mali dojem, že sledujú film. Filmy a seriály majú inú štruktúru rozprávania ako knihy, omnoho bližšiu rýchlemu vnímaniu dnešného človeka, takže využívať ich postupy pomáha v snahe písať súčasne.

Je možné, aby byl dobrý spisovatelem někdo, kdo se hodně kouká na filmy a seriály, ale nečte? V obou případech jde o dobrý příběh.

Nie, bez čítania sa nenaučíš samotné spisovateľské remeslo.

Jak to aktuálně vypadá se zfilmováním některých z tvých knih?

Projekt televízneho seriálu Krv prvorodených stojí na rozhodovaní o tom, či sa naň nájdu peniaze. Produkcia kostýmovej detektívky z rudolfínskej Prahy si vyžaduje rozpočet, za ktorý by sa natočilo možno 5 seriálov zo súčasnosti. Takže uvidíme.

Oblíbený neúspěch

Pomohl ti někdy v literatuře neúspěch nebo zdánlivý neúspěch k budoucímu úspěchu? Máš případně nějaký oblíbený literární neúspěch?

Pomohla mi odmlka v 90. rokoch, počas ktorej som sa odstrihol od svojich (kritikmi rozmetaných) prvotín a začal pracovať na koncepte slovanskej fantasy.

Představ si, že za tebou přijde začínající autor a řekne ti: „Pane Červenáku, jste můj velký vzor. Ukázal jste mi, že i v československém prostředí se dá psaním knih uživit. A taky, že je možné psát dlouhodobě kvalitní knížky, které se líbí čtenářům i recenzentům. Taky bych toho chtěl dosáhnout. Co bych měl udělat jako první a jak pokračovat dál?“ Co bys mu odpověděl?

Poradil by som mu, aby sa obrnil veľkou trpezlivosťou a snažil sa najprv preraziť s poviedkami a kratšími textami. Každý začínajúci autor chce byť rovno románopisec, venuje sa nejakej ságe aj niekoľko rokov a keď sa potom dočká odmietnutia, zlomí to jeho chuť písať ďalej. Pritom keby skúšal rôzne námety a príbehy, mohol sa vypracovať. Takže malé kroky a vydržať.

O Juraji Červenákovi

  • Narodil se v roce 1974.
  • Než se stal profesionálním spisovatelem, vystřídal řadu povolání například jako noční vrátný nebo vedoucí kina.
  • Pro jeho příběhy je charakterické slovanské prostředí.
  • Píše zejména fantasy (série Černokněžník, Bivoj, Bohatýr), historické detektivky (série Stein a Barbarič) a historické romány (série Dobrodružství kapitána Báthoryho).
  • Jeho nejnovějším románem je Hradba západu (2018) ze série Dobrodružství kapitána Báthoryho.

Načerpejte know-how od zkušených autorů a přečtěte si i další rozhovory.