O tvůrčím psaní a literárních soutěžích

Štítek: tipy

Jak se stát spisovatelem

Chcete (alespoň tajně) vidět své knihy na pultech obchodů, dostávat pochvalné dopisy od čtenářů a číst si nadšené recenze v časopisech. K této cílové metě ale vede dlouhá cesta. Když však dodržíte následujících 5 podmínek, máte opravdu velkou šanci!

Sepsal je spisovatel Miloš Zapletal v článku Jak se stát spisovatelem. Tento poklad jsem objevila na nejvíc nepravděpodobném místě. V hromadě starých časopisů na skautském táboře.

Skautský tábor.

Takhle to vypadá na našem skautském táboře v Otaslavicích ve vojenském újezdu Březina.

 

Pokračovat ve čtení

Leonard Medek: Stále čekám na honorář za první knihu

Napsal dvanáct knih a v časopisech a antologiích mu vyšlo tolik povídek, že je nedokáže ani spočítat. Se spisovatelem Leonardem Medkem jsem v Praze si povídala o jeho knihách a tvůrčím psaní.

Prozradil mi také užitečné tipy pro začínající autory a dozvíte se i různé zajímavosti. Kolik hodin například odhadujete, že autorovi zabrala rešerše k povídce, která se odehrává v kolumbijském vnitrozemí? Správnou odpověď najdete v rozhovoru.

tulipany

Od dětství jste chtěl být ilustrátorem. Jak jste se dostal k psaní?

Asi tak v sedmé třídě jsem začal při vyučování kreslit komiksy; kromě samotného kreslení to zahrnovalo také vymýšlení příběhu. S komiksy jsem pokračoval i na vojně a také jsem tam už začal koketovat s čistým psaním, jenže až do devadesátého roku nebyla jiná perspektiva než psát do šuplíku. Ale se změnou poměrů se otevřely i publikační možnosti – nejen mně.

Snažil jste se nejdřív uspět v soutěžích?

Ano, ale tehdy byla oproti dnešku k dispozici jen jedna – O nejlepší fantasy, kterou organizoval Egon Čierny. „Konkurenční“ Cena Karla Čapka se věnovala sci-fi. Jako každý začátečník jsem si myslel, že hned vyhraji nebo budu alespoň ve finále… Nic takového se pochopitelně nestalo.

Pokračovat ve čtení

Proč číslo 3 tak skvěle funguje

Angličana, Francouze a Čecha zajmou kanibalové. Přistoupí k nim náčelník a říká: „Špatná zpráva je, že vás zabijeme, sníme a z vašich kůží si uděláme kánoe. Ta dobrá je, že si můžete zvolit způsob smrti“.
Francouz tedy odpoví: „Já chci meč.“ Když mu ho dají, tak se probodne.
Angličan povídá: „Já chci pistoli.“ Když mu ji dají, tak se zastřelí.

A nakonec říká Čech: „Já chci vidličku.“

Začne do sebe tou vidličkou bodat… Když už je skoro mrtvý, polohlasem řekne: „A máš po kánoi, blbečku!“

trojka

Obr. č. 1: Trojka je prostě třída!

Číslo tři známe dobře nejen z vtipů, ale i z pohádek. Popelka má tři oříšky, zlatá rybka splní rybáři tři přání a princ musí absolvovat tři zkoušky, aby získal princeznu. Proč je číslo tři pro příběhy tak univerzální a dokonale funkční?

Pokračovat ve čtení

Tři věci, které se můžeme naučit od Umberta Eca

Taky byste chtěli, aby ve filmové adaptaci vašeho díla hrál hlavní roli Sean Connery? Jestli ano, měli byste se naučit psát jako Umberto Eco, autor slavného Jména růže. A to pořádně rychle, protože Sean tady věčně nebude.

Jak píše, prozradil Eco v esejistické knize Zpověď mladého romanopisce.  Když jí napsal, bylo mu sedmasedmdesát a už jen proto je vidět, že humor mu rozhodně nechybí.

1. Buďte důkladní

Pokud italský spisovatel píše o reálných místech, snaží se je navštívit. Aby co nejvěrněji popsal Casaubonovu noční cestu Paříží v románu Foucaltovo kyvadlo, procházel se několikrát mezi druhou a třetí hodinou ráno po městě. Na diktafon si nahrával popis toho, co vidí, aby si později nespletl názvy ulic a nezapomněl další detaily. Také používal počítačový program, který mu ukazoval, jak vypadala noční obloha právě v ten okamžik.

Pokračovat ve čtení

© 2024 Literární alchymie

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑