O tvůrčím psaní a literárních soutěžích
Obr. č. 1: Tank dokáže vystopovat i poloslepý člověk – stejně jako i hloupější člověk pochopí článek v novinách.
Tímto originálním přirovnáním mě počastoval vedoucí mojí diplomové práce. Proč? Diplomku jsem psala příliš jednoduše a srozumitelně, a proto nepůsobila dostatečně „akademicky.“
To je asi problém, se kterým se potýká víc spisovatelů, novinářů nebo copywriterů. Umět psát text pro lidi a text pro akademiky jsou totiž 2 úplně odlišné věci.
Literární alchymie slaví narozeniny. Je to už déle než rok, co jsem publikovala první článek a vím, že jsem se tehdy vydala dobrým směrem. Navíc i já jsem nedávno oslavila narozeniny a tak je nejlepší čas ohlédnout se za uplynulým rokem.
Podařilo se mi uspořádat 3 kurzy tvůrčího psaní,1 ve Vyškově a 2 v Brně. Moc mě bavilo setkávat se s mladými lidmi, se kterými toho mám hodně společného, radit jim, diskutovat společně a doporučovat si navzájem knížky. Z kurzů vznikly 2 sborníky, které si můžete prohlédnout tady.
Za rok jsem publikovala 52 článků. Na webu je 125 komentářů a na Facebooku má Alchymie 195 fanoušků. Doufám, že vás brzy bude 200! Pravidelně tam třeba sdílím zajímavé články o psaní.
Vytvořila jsem přehled literárních soutěží, který obsahuje 62 soutěží. Tušili jste, že jich vůbec tolik existuje? To by byl čert v tom, abyste v některé nezabodovali, ne? 😉
Jako maximální knihomol si neumím představit léto bez knih. Proto to byl také ideální námět pro další autorskou stranu do Brněnského deníku Rovnost. Zavzpomínala jsem na své oblíbené knížky a ty nejlepší doporučila čtenářům. Ale jen ty dovolenkové. Takže žádné drama z koncentráku nebo zaručeně nejlepší self-help knihy. Na to je čas jindy.
Když jsem přišla další den do práce, překvapeně jsem zjistila, že jsem dokonce na titulní straně. 😀 Ale na společnost si stěžovat nemůžu, kolikrát se dostanete na titulku společně s tenistkou Lucií Šafářovou, která zrovna excelovala na French Open? Kolegyně si dokonce myslí, že jsme si tam podobné. Chyba lávka, přehlédly zásadní rys… Každá máme pěšinku na jinou stranu!
Pokud čtete Literární alchymii pravidelně, tak víte, že jsem nedávno připravovala autorskou stranu o spisovatelích do Brněnského deníku Rovnost. Zjistila jsem přitom spoustu zajímavých věcí, které se do novin nevešly, a proto se o ně s vámi podělím tady. A taky přidám k dobru jednu rodinnou historku.
Tolik jsem toho popsala a přece mi to nestačilo.
Autorská strana je v našich novinách horkou novinkou. Jde o publicistickou stranu, kterou připravují šéfredaktoři a zkušení redaktoři. A ti mají (téměř) volnou ruku. Můžou si vymyslet, o čem budou psát a jakou formou to zpracují. A to je naprosto nevídaná svoboda. Představte si, že vám dá někdo volnou novinovou stranu a vy si tam můžete napsat o čem chcete. To je přece splněný sen!
Říká se, že kontakty jsou to nejcennější, co vám vysoká škola dá. Proč to ale nejsou znalosti a dovednosti, kvůli kterým jste tam šli? Protože se na ně na školách trochu zapomíná. Jestli chcete umět něco doopravdy užitečného, musíte sami převzít iniciativu.
Na vysoké jsem studovala pět let a mám před sebou poslední semestr. Některé věci, které jsem zjistila až na konci studia, bych ráda věděla na začátku. Třeba moje tipy pomůžou alespoň Vám.
Obr. č. 1: Školy mají spoustu užitečného know-how, ale je potřeba po něm trochu pátrat.
Jestli studujete obor Mediální studia a žurnalistika na Masarykově univerzitě, dozvíte se konkrétní tipy na nejužitečnější předměty. Základní principy můžete aplikovat, i když chodíte na jinou školu.
Pokud spěcháte rychle objevovat další stránky webu, tady je krátká verze:
Jmenuji se Kateřina Kalivodová Foltánková a jsem autorka fantasy a sci-fi povídek a věnuji se i tvorbě pro děti. Od roku 2014 pořádám v Brně kurzy tvůrčího psaní. V roce 2020 jsem začala pořádat i on-line kurzy tvůrčího psaní. Na webu Literární alchymie se dělím o své postřehy z psaní a spravuji nejrozsáhlejší český seznam literárních soutěží.
Ze své tvorby doporučuji ke čtení povídku „U Gutenberga!“, která vyšla v antologii Žena se sovou a byla nominována na cenu Aeronautilus, a osobní dětskou knihu Sedm princezen.
A pokud máte na čtení chuť hned teď, přečtěte si povídku Šípky a trní, kterou jsem celou zveřejnila zdarma.
Představte si, že se vracíte večer polní cestou z výletu, ale najednou vám cestu zastoupí nepřátelsky naladěná bytost. Co bude dál? Přečtěte si to v povídce, kterou jsem celou zveřejnila zdarma.
Mám problém dát dobré podání ve volejbalu a opíjení na diskotékách mě nikdy nebavilo. A to mezi vrstevníky na gymplu nebyla dobrá vizitka.
Místo toho jsem chodila do knihovny a nosila si domů stohy knih. Za týden jsem musela pro novou várku, protože už nebylo co číst. Začala jsem psát své vlastní povídky. Nechtěly už být jen v hlavě, potřebovaly do světa a musely na papír. Zkusila jsem texty poslat do literárních soutěží a k mému překvapení to vyšlo. Příběhy se líbily i ostatním lidem.
Věděla jsem, že do dokonalosti mají daleko, a potřebovala jsem se zlepšovat. Dychtivě jsem hltala každý materiál o tvůrčím psaní, který se ke mně dostal. Ale to mi nestačilo. Chtěla jsem s někým sdílet radost z příběhu, ve kterém všechny části konečně zapadly na správné místo, a pocit marnosti, když se zrovna nedařilo. Toužila jsem si o tom s někým povídat, učit se a zlepšovat se. A nejen s anonymními uživateli literárních serverů ale naživo se skutečnými lidmi.
U psaní jsem zůstala a časem jsem se stala porotkyní v literární soutěži Vyškovský cedník. A tehdy jsem si uvědomila, že musí existovat víc podobných lidí. Rádi čtou, zkouší tvořit první vlastní texty a ze všeho nejvíc by potřebovali odbornou i morální podporu. Často jsem totiž hodnotila povídky, kde bylo na první pohled jasné, že je autor talentovaný ale zároveň dost nezkušený.
Jeho příběh byl skvělý, ale na začátku tempo zbrzdila příliš popisná pasáž, používal málo dialogů nebo si nedal pozor na logické chyby. Ale i přesto byla povídka velmi dobrá. Na druhou stranu ne tak dobrá, aby se umístila na stupních vítězů. A já jsem byla přesvědčená, že kdyby jim někdo trochu poradil a naučil je základy řemesla, tak příště by si pro diplom klidně mohli jít.
Rok od roku se situace opakovala a já si vždy při hodnocení říkala, že je škoda, že nemůžu poradit. A pak mě jednou napadlo, že poradit můžu. Rozhodla jsem se o tvůrčím psaní blogovat a založila Literární alchymii. Ale to nestačilo. Vzpomněla jsem si, jak jsem na gymplu toužila po osobní zpětné vazbě a sdílení tvůrčího procesu. A tak jsem pro zájemce začala pořádat v Brně kurzy tvůrčího psaní.
Mám velkou radost, že to funguje. Účastníci hodnotí kurzy jako přínosné, inspirující a taky zábavné. Ostatně můžete si přečíst jejich reference.
Do toho jsem na Masarykově univerzitě studovala žurnalistiku a pracovala jako novinářka. Po třech a půl letech jsem z novin odešla, ale u psaní jsem pořád zůstala. Přešla jsem do marketingu a pracuji jako copywriterka a specialistka na obsahové strategie.
Povídky:
V Ženě se sovou mi vyšla povídka o tiskařských šotcích.
Knihy:
Kniha Sedm princezen je vhodná jako první čtení pro dívky. Více o knize zjistíte v tomto článku.
| 2022 | v časopise Čtenář vyšla povídka O čarodějnici, která ukradla Vánoce | |
| 2021 | v časopise Pevnost vyšla moje fantasy povídka Škůdce
zveřejnila jsem mysteriózní povídku Bestie |
|
| 2020 | zveřejnila jsem povídku Šípky a trní
spustila jsem e-mailový klub pro knihomoly kvůli koronaviru jsem kurzy kreativního psaní převedla do on-linu účastnila jsem se kurzu Facilitace on-line setkání (Edutica), abych dokázala dělat skvělé kurzy tvůrčího psaní i on-line |
|
| 2019 | v antologii Kočas vyšla moje duchařská povídka Bestie | |
| 2018 | v antologii Kočas vyšla moje sci-fi povídka Asta
povídka „U Gutenberga!“ byla nominována na literární cenu Aeronautilus absolvovala jsem certifikovaný výcvik metody zážitkové pedagogiky od Prázdninové školy Lipnice |
|
| 2017 | vyšla moje dětská kniha Sedm princezen
v antologii Žena se sovou vyšla moje povídka „U Gutenberga!“ tuto povídku v září přetiskl časopis Pevnost v komiksové knize Koumáci v akci 5 vyšel můj příběh Tajemné stopy začala jsem pořádat kurzy tvůrčího psaní pro pokročilé přednášela jsem na PragoFFestu, Ostrofconu a Conci |
|
| 2016 | v třetím díle série Koumáci v akci vyšel můj komiks Ukradené jahody | |
| 2015 | začala jsem pořádat kurzy tvůrčího psaní pod hlavičkou Literární alchymie
publikovaná povídka Šípky u staré cesty v literárním časopise Čaj publikovaná povídka Odsouzenec v literárním časopise Lžička v šuplíku |
|
| 2015 | dosud | copywriterka (reklamní textařka) v Obsahové agentuře |
| 2015 | 2017 | literární recenzentka v časopise Kult |
| 2014 | lektorka prázdninového a podzimního kurzu tvůrčího psaní, DDM Junior Brno
Miniakademie tvůrčího psaní, René Nekuda lektorka kurzu tvůrčího psaní, skautské středisko Vyškov |
|
| 2012 | 2015 | novinářka v Brněnském deníku Rovnost |
| 2010 | dosud | porotkyně literární soutěže Vyškovský cedník |
| 2010 | čtvrté místo v literární soutěži O stříbřitělesklý halmochron 2010 | |
| 2009 | 2015 | studium žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně |
| 2009 | dálkový kurz tvůrčího psaní u spisovatelky Lucie Lukačovičové | |
| 2008 | první místo v literární soutěži Vyškovský cedník 2008
ocenění v literární soutěži Boj proti šikaně |
|
| 2007 | první místo v literární soutěži Vyškovský cedník 2007 | |
| 2002 | pro bratra jsem napsala fanfiction Harry Potter a školní výlet | |
| 1998 | s kamarádkou jsem vyrobily časopis „Super tekst“ – pravopis jsem ještě neuměly, ale už jsme věděly, že dát na obálku miss mokré tričko je dobrý nápad |
Zůstaňme v kontaktu a začněte sledovat Literární alchymii na Facebooku.
© 2024 Literární alchymie
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑
Nejnovější komentáře