Nedávno jsem na Facebooku zachytila video Diskurz Tv k výročí šedesáti let od prvního vydání Pána prstenů. Hostem pořadu byl religionista Pavel Hošek. Vybrala jsem tři jeho citáty, které se mi nejvíc líbily.

 „Umělecká inspirace je vyladění se na signály z druhé strany skutečnosti.“

„Tímto poetickým jazykem se podle Tolkiena dá zasáhnout hlouběji než řečí vědy nebo abstraktní filozofie.“

„Má-li být literární dílo proměňující a udělat něco na hlubší rovině se čtenářem, měl by aktivně spolupracovat na utváření fikčního světa.“

Moje nejoblíbenější ilustrace z knižní trilogie.

Knižní Tolkien

Pamatuji si, jak jsem dostávala jednotlivé díly Pána prstenů postupně k narozeninám a k Vánocům. Jednou na táboře se mi jako obvykle stalo, že jsem přivezené knihy přečetla už první týden. Naštěstí mi spolubydlící ve stanu půjčila třetí svazek, který mi ještě doma chyběl. Takže jsem ho mohla zhltnout za druhý týden tábora.

Moje tolkienovská sbírka.

Středozemě na plátně

Filmová trilogie se mi moc líbila. Prostě tam nebyly elfské zpěvy, dlouhosáhlé popisy rodokmenů a historie. Z filmů se mě nejvíc oslovily Dvě věže. Jackson udělal dobře, když zařadil linku neopětované lásky mezi Éowyn a Aragornem. Šermující se chlapi se skřety jsou sice dobří, ale trocha citů původně hodně mužské téma dobře okořenila.

Zfilmovaný Hobit mě už neoslnil, viděla jsem pouze první díl. V jedné recenzi jsem četla, že Jackson zfilmoval každou Tolkienovu pomlčku a čárku, a to je výstižné.

Často si fanoušci stěžují, že filmy jsou jiné a nemají tu hloubku jako kniha. Podle mě to nutně vyplývá z rozdílné povahy médií. Jak je vidět na tomto případě, pokus převést úplně vše z knihy na plátno se neosvědčil. Co funguje na papíře, nemusí totiž fungovat v kině.