Kristýna Šrubařová je osamělá žena před čtyřicítkou. Nevyhnutelně ztrácí zrak a na nové oči nemá peníze. Ale má plán, jak je získat. Právě o tom je moje sci-fi povídka Asta, která vyšla ve sborníku Kočas.
Přečtěte si ukázku z povídky…
Brno v roce 2156
Z úryvku zjistíte, jak v mých představách vypadá Brno za více než sto let.
Když se vrátila ze směny do své garsonky v brněnských Židenicích, dala si na unavené oči heřmánkový obklad a zapnula holovizi. Zaposlouchala se do regionálních zpráv.
„V Moravském zemském muzeu začíná výstava s názvem Moravské Silicon Valley. Přibližuje zapomenutou dobu z počátku jednadvacátého století, kdy bylo Brno nejvýznamnějším centrem vědy a výzkumu ve střední Evropě.“
O historii se nezajímala a netušila, že Brno bývalo tak důležité. Teď se stalo provinčním městem plným softwarových kodérů s nejnižší kvalifikací a zaměstnanců call center. Mezi ně taky patřila. O základní služby na její reklamační lince se samozřejmě staral hlasový robot, ale někteří zákazníci chtěli seřvat živého člověka. A byli ochotní si kvůli tomu platit prémiový balíček služeb.
Jak to s Kristýnou dopadlo? Vše zjistíte v Kočasu 2018.
Nejnovější komentáře