Literární alchymie

Když jsem končila gympl, věděla jsem, že se chci dál živit psaním. Zároveň jsem tušila, že spisovatelů z povolání se v Česku moc neuživí. Jak ale skloubit psaní a pravidelný příjem? Jedinou cestu, kterou jsem před sebou viděla, byla žurnalistika.

Od té chvíle už uplynulo 8 let a já do světa psaní vidím mnohem lépe. Své postřehy a tipy ohledně profesního uplatnění pro psavce jsem sepsala do následujícího článku.

Spisovatel na plný úvazek

Přesně tohle je sen mnoha autorů. Ráno se probudí a v klidu se nasnídají. Pak si třeba ještě v pyžamu sednou k počítači a pustí se do svého nejnovějšího bestselleru. Po obědě chvíli pokračují v psaní a pak už mají volno. Jdou na procházku a po cestě si koupí časopis, ve kterém se kochají nadšenou recenzí na svou poslední knihu.

Asi sami tušíte, že takto růžově život spisovatele nevypadá. Dřív jsem slýchávala, že aby se spisovatel uživil, potřebuje každý rok vydat jednu úspěšnou knihu (aktuálně spíš dvě až tři). Dokonce i Michal Viewegh, který dlouhá léta platil za autora, kterého jeho knihy velice slušně živí, nyní říká, že ty časy jsou už pryč.

Proto mají obvykle spisovatelé na volné noze ještě další výdělečné aktivity – třeba Jan Kotouč v rozhovoru říká, že učí na vysoké škole a Jiří Walker Procházka mluví o tom, jak objíždí knihovny s besedami.

Jako autoři na plný úvazek jste totiž živnostníci a například si musíte každý měsíc sami platit zdravotní a sociální pojištění v přibližné výši 4 000 Kč.

Kdy dát výpověď

Pokud vás už vaše zaměstnání opravdu štve, chcete dát výpověď a začít se naplno věnovat psaní svého debutového románu, raději s tím ještě počkejte. Nikde totiž nemáte jistotu, že seženete nakladatele. A než uslyšíte vysněné „ano“, může to trvat i několik let. Ale z něčeho mezitím žít musíte.

I pokud máte štěstí a dostanete smlouvu, napoprvé vás to neuživí. Prvotiny obvykle vychází v malém nákladu, např. 500 – 1000 výtisků. A z každé knihy máte třeba 5 procent. (Ještě záleží na tom, jestli máte procenta z vydaných nebo prodaných knih atd. Víc o tom mluví spisovatelka Vilma Kadlečková v rozhovoru.)

Na hypotéku si tedy nevyděláte. Zajímavější to je, když už jste zavedený autor s více vydanými knihami. Máte totiž honorář za tu nejnovější, ale průběžně vám chodí menší částky i za ty starší. Ale ani v této chvíli vás jenom toto nemusí uživit.

Opravdu jsou na tom spisovatelé tak špatně? Jsou. Podívejte se na tyto články:

• Jak žijí čeští spisovatelé? Uživí se akorát Michal Viewegh a čtení pro dívky
• Jsou na špičce, ale knihy je neuživí. Proč?
• Co vlastně dělá celý rok spisovatel na volné noze?
• Čeští literáti v období daňových přiznání: Kdo se dnes psaním uživí

Malý český rybníček

Jak je možné, že spisovatelé třou bídu s nouzí? Český trh je dost malý. Máme cca 10 milionů obyvatel a podle průzkumu z roku 2013 si 84 % z nich přečte alespoň jednu knihu za rok. To nezní ještě tak špatně, že?

Ale jen 48 % z nich si koupí alespoň jednu knihu! To už jsou jiná čísla. A knih u nás vyjde ročně víc než 18 000. Šance, že si čtenář sáhne zrovna po té vaší, je proto docela nízká.

Spisovatelé a angličtina

V anglosaském světě je to o dost lepší. Je tam sice větší konkurence, ale na druhou stranu když píšete v angličtině, vaši knihu si mohou přečíst jak Britové, Američané nebo Australané. A samozřejmě všichni, pro které je angličtina druhým jazykem. Takže potenciální trh je mnohem větší.

Další výhodou jsou překlady. Pokud píšete v češtině, šance na překlad do cizích jazyků nejsou zase tak velké. Aby totiž mohlo zahraniční nakladatelství posoudit, jestli by se jim vaše kniha líbila, musí si ji někdo od nich v češtině přečíst. Nebo potřebujete doporučení od literární agentury, která v cizině zastupuje české autory.

Ale pokud už máte rukopis v angličtině, může si ho snadno přečíst redaktor z amerického, německého či italského nakladatelství. Takže jestli je vaše angličtina na dobré úrovni, zvažte, jestli nepsat přímo v ní (v tom případě doporučuji kurz Jak úspěšně publikovat v zahraničí od Julie Novákové).

Psaní jako vedlejšák

Teď se dostáváme k druhému modelu, který praktikuje většina českých spisovatelů. Chodí klasicky do práce a po večerech a víkendech píší.

Výhody

Protože vás psaní neživí, jste v něm mnohem svobodnější. Můžete psát, co vás baví a neohlížet se na vkus nakladatele a čtenářů. Samozřejmě takovou knihu nemusí nikdo vydat, ale důležité je, že vás to existenčně neohrozí. Nájem a složenky totiž platíte z příjmu od vašeho zaměstnavatele.

Tímto způsobem postupuje třeba známý spisovatel fantastiky Miroslav Žamboch. Ten už napsal 40 knih a na české žánrové scéně patří ke komerčně nejúspěšnějším autorům. Proto jsem se ho v rozhovoru zeptala také na to, proč chodí stále do práce a není spisovatelem na plný úvazek.

„Pak bych si ale nemohl psát úplně to, co chci a musel bych zvažovat komerční stránku věci. Když jsem napsal Predátory, všichni mi tvrdili, že téma dinosaurů je tak zprofanované, vyčerpané, že to bude propadák. No a co, stejně jsem si je napsal …“

Miroslav Žamboch

Další výhodou je, že když chodíte každý den do kanceláře, potkáte se s kolegy a netrpíte osamělostí. Být zavřený celé dny sám u počítače většinou není výhra ani pro introverty. Když jste navíc mezi lidmi, snadněji nasbíráte spoustu námětů k literárnímu zpracování.

Nevýhody

Tento model má samozřejmě také nevýhody. Na psaní nikdy nemáte dost času. Jste unavení po práci, musíte zvládnout běžnou údržbu domácnosti a pak taky potřebujete trávit čas s rodinou a přáteli. A najít si čas na vlastní tvorbu je často obtížné. Takže spisovatelé poměrně běžně na románu pracují i několik let.

Každopádně i přes tuto nevýhodu, je to tento model rozhodně vhodný pro začínající autory. Když se vaše prvotina neprodává, nemusíte jíst jen chleba se solí. Často je také benefitem větší psychická pohoda, protože pro vás psaní stále zůstává spíš koníčkem než prací.

„Finta je v tom, najít si zaměstnání, které ti bude slušně sypat, ze kterého ti nebude na zvracení a které ti nechá dost času na to, dělat něco ve volném čase. Není úplně jednoduché takovou práci najít, ale neboj, existují.“

Austin Kleon v knize Kraď jako umělec

Normální zaměstnaní + psaní po večerech

Pro začátek se tedy rozhodnete, že si psaní necháte jako vedlejšák. Ale jaké si zvolit hlavní zaměstnání? Jakékoliv. Věnujte se tomu, co vás baví a jste v tom dobří. Nezáleží na tom, jestli vyučujete ve škole, počítáte daně nebo prodáváte v drogerii.

Má to několik výhod. Rozumíte do hloubky dalšímu oboru a jeho reálie můžete využít při tvůrčím psaní. Třeba lékaři často píší povídky z lékařského prostředí.

Dalším přínosem je, že většinu pracovní doby strávíte jinou činností než psaním.  Proto je pro vás večerní literární tvorba stále (více či méně) relaxem.

Psací zaměstnání ­

Pak ale existují lidé, kteří se chtějí psaním i živit. Jako třeba já. V tom případě máte tyto hlavní možnosti:

• žurnalistika
• marketing
• scénáristika

Žurnalistika + psaní po večerech

S touto kombinací mám vlastní zkušenost. Žurnalistiku jsem vystudovala a tři a půl roku jsem pracovala jako novinářka. Během té doby, co jsem působila v novinách, na tom bylo moje vlastní tvůrčí psaní dost špatně. Neměla jsem na to ani čas, ani sílu.

Vše závisí na tom, kde pracujete. V měsíčnících je to obecně klidnější. Ale pokud jste jako já v periodiku, které vychází každý den, připravte se na vysoké pracovní tempo.

Do práce jsem chodila na půl devátou a běžně končila mezi sedmou a osmou večer. K tomu musíte občas sloužit víkendy nebo večerní či ranní službu.

Povolání je dost stresové. Každý den musíte přicházet s náměty na několik nových článků. Což je zvlášť během okurkové sezony dost těžké. Občas se stane, že celý den pracujete na důležitém textu, ale ve čtyři odpoledne definitivně zjistíte, že nezískáte vyjádření klíčového respondenta, takže článek nemůžete dokončit. Proto narychlo píšete nový text. Jenže je to dost obtížné, protože vám v pozdním odpoledni už nikdo nebere telefon. Ale nějak si to zařídit musíte, protože v novinách nikdy nemůže vyjít prázdné místo.

Na druhou stranu se dostanete ke spoustě skvělých námětů, které můžete v literární tvorbě použít. O všem co se šustne, víte jako první, mluvíte s velmi zajímavými lidmi a dostanete se na místa, která nejsou běžně přístupná.

Novinařina pro mě byla skvělá škola. Když každý den píšete 3 až 5 článků, rychle se vypíšete a zbavíte se ošklivých neduhů jako nadužívání pasiv nebo používání cizích slov.

Práce v marketingu

Přestože mě novinařina dost bavila, rozhodla jsem se s ní skončit.  Chtěla jsem klidnější práci, při které budu mít čas na svou vlastní tvorbu a taky na kurzy tvůrčího psaní. Mé kroky směřovaly do marketingu. To je dost široký obor a psavec v něm najde uplatnění na různých pozicích:

• Tiskový mluvčí či pracovník PR na straně klienta. Jste zaměstnancem soukromé firmy nebo státní instituce a pečujete o vztahy s veřejností a médii. Spravujete sociální sítě, píšete aktuality na web, připravujete firemní brožury, pořádáte tiskové konference a komunikujete s novináři.
• Zaměstnanec PR agentury. Pokud firma nemá svoje vlastní PR oddělení, může si najmout agenturu, ve které pracujete. Připravujete materiály pro média a snažíte se najít co nejzajímavější téma, které by novináři převzali a vašeho klienta v pozitivním světle zviditelnili. Už při náboru obvykle agentury požadují kontakty mezi novináři.
• Copywriter. Jste autorem komerčních textů. Můžete pracovat na straně klienta, na volné noze nebo v marketingové agentuře. Píšete vše od příspěvků na sociální sítě přes weby, blogy a e-maily. Můžete také textovat popisky do e-shopů, psát letáky atd.

Copywriting + psaní po večerech

Pozice v PR, o kterých jsem mluvila, ale nejsou vhodné pro každého psavce. Musíte totiž umět i dobře komunikovat s lidmi. Pokud ale chcete sedět většinu dne u počítače a v klidu si psát, je pro vás ta pravá poslední možnost – copywriter.

Sama nyní jako copywriterka pracuju, takže dobře vím, jak tato práce vypadá. Obvykle opravdu sedíte celý den u počítače a tvoříte texty. Pro někoho peklo, pro jiného splněný sen o zajímavé a klidné práci.

Buďte připraveni na to, že můžete textovat úplně cokoliv. Třeba budete psát články pro výrobce matrací, firemní ERP systémy nebo rodinou strojírenskou firmu. Pokud vám nevadí ani tyto „nudné“ obory, je to první známka, že by se vám práce copywritera mohla zamlouvat.

Na své práci mám ráda pravidelnou pracovní dobu (i když to tak nemusí být v každé firmě). Chodím do práce na osm a o půl páté jdu do domů. Díky tomu mám mnohem víc času a energie na svou vlastní literární tvorbu než dřív.

Jak se stát copywriterem

Zaujal vás copywriting a chcete si najít práci v tomto oboru? Většinou budete potřebovat alespoň krátkou praxi. Nemusí být přímo v copywritingu, stačí i v podobných oborech.  Ideálním začátkem je psát pro různé internetové servery. Spousta z nich čas od času hledá redaktory dobrovolníky.

Psaní povídek a případné výhry v literárních soutěžích můžou u pohovoru zaujmout, ale nejsou úplně relevantní praxí na tuto pozici.

Také si o copywritingu přečtěte nějakou knihu a sledujte oborové blogy. Postupně si uděláte obrázek, jak to v branži chodí.

Začít můžete s těmito weby o copywritingu, blogování a marketingu:

• blog Obsahové agentury (tady najdete i některé mé články)
• blog Ondřeje Ilinčeva
• blog Rolanda Vojkovského
• blog Patrika Gajdoše
• e-book Pište jako copywriter od Otty Bohuše
• e-book 365 copytriků od Michaely Mužíkové

Při pohovoru se zajímejte o to, jestli ve společnosti pracují i další copywriteři. Právě od zkušenějších kolegů se toho nejvíc naučíte. Pokud jste začátečník a nemáte se koho ve firmě zeptat na radu, je vaše pozice mnohem obtížnější.

TIP: Hledáte si práci v copywritingu? Lajkněte na Facebooku agentury, u kterých chcete pracovat. Jejich inzeráty totiž obvykle na Jobs.cz nenajdete. Zveřejní je na svém webu a pak je sdílí na sociálních sítích. A vy se o tom včas dozvíte! Ale nezapomeňte, že Facebook vám zobrazí jen některé příspěvky. Proto si nastavte, že chcete být upozorňovaní na všechny aktuality od těchto stránek.

Scénáristika

Další možností, jak se psaním živit, je psát scénáře pro televizi, film nebo rozhlas. Jak přesně to chodí v této branži, vám neřeknu, protože klasickou scénáristiku jsem nikdy nedělala.

Ale jednu zkušenost se scénáři přece jen mám. Psala jsem dva scénáře ke komiksu Koumáci v akci. Zatímco mezi žurnalistikou a copywritingem po řemeslné stránce nevidím až takový rozdíl, scénáře jsou o něčem jiném.

Nemůžete spoléhat jen na slova, ale dost pracujete s obrazem. Ať už píšete pro kreslený komiks nebo pro nekonečný seriál, musíte dbát o to, aby se „obrázky“ hýbaly. Když budou postavy celou dobu sedět v křeslech a vykládat si, není to vizuálně zajímavé. Takže musíte vymyslet, jak to udělat, aby sdělení zůstalo zachováno, ale zároveň se bylo na co koukat.

Peníze

Určitě vás zajímá, kolik si na zmíněných pozicích vyděláte. To je  velmi různorodé. Záleží, u které firmy pracujete, v jakém regionu a jaké máte zkušenosti.

Pojďme se podívat, co říkají statistiky ze serveru Platy.cz:

Novinář, redaktor: 26 340 Kč

PR manažer: 32 907 Kč

Copywriter: 25 773 Kč

Ve všech případech jde o hrubou mzdu, ze které se vám ještě strhnou daně. Co tak vím, práce v marketingu je spíše lépe placená než práce v médiích. A rozhodně se nenechte zmýlit tím, že v této statistice si copywriter vydělá o něco méně než novinář. Když si spočtete hodiny strávené v práci a podle toho si vypočítáte hodinovou mzdu, žurnalisté z toho vychází dost smutně.

Líbil se vám článek? Začnete sledovat Literární alchymii na Facebooku a Twitteru, ať vám neuteče další text.

Toužíte po psaní na plný úvazek nebo vám vyhovuje finanční jistota běžného zaměstnání a tvoříte po večerech? Napište mi do komentářů, kterou variantu jste zvolili vy.

Související články:

Vojtěch Žák: První crowdfunding mi vybouchl, podruhé jsem peníze na román vybral (v druhé části rozhovoru Vojta mluví o studiu žurnalistiky a práci copywritera na volné noze)

Jak se stát spisovatelem