O tvůrčím psaní a literárních soutěžích
Hltáte romány a říkáte si, že jednou taky napíšete svůj velký příběh. A jdete si do knihovny pro nášup dalších knih. Pokud zůstanete jen u toho, v kreativním psaní se nezlepšíte. Ale existují čtyři další způsoby, které fungují.
Autor: Charles J. Danoff
Možná to znáte. Napadlo vás něco skvělého, neotřelého a prudce inteligentního. Obraceli jste to ze všech stran a vypadalo, že s tím nápadem uděláte díru do světa. Jenže místo, abyste si sedli a napsali to, tak jste začali až moc přemýšlet. A došli jste k názoru, že ještě nepíšete tak dobře, abyste tu úžasnost převedli na papír. Nebo že není ta správná chvíle, protože po žánru není zrovna poptávka. A myšlenku jste si poctivě zapsali a uložili ho do šuplíku.
Kniha je nápad, který nezůstal ležet v šuplíku. Autor: Pimthida
Konec všichni znáte. Ten úžasný nápad, který měl okouzlit čtenáře, tam ležel navždy. Jak je to možné?
Je vám třicet a ještě jste nenapsali román? Nemusíte házet flintu do žita. V minulém článku jsem se podívala, co užitečného můžeme odkoukat od spisovatele Umberta Eca. Kromě toho, že románu Jméno růže prodal přes padesát milionů výtisků, je také zajímavý tím, že se k „skutečnému“ psaní dostal až poměrně pozdě.
Přestože romány začal psát už dětství, nikam to nevedlo. V knize esejů Zpověď mladého romanopisce popisuje, že jako první vymyslel název. „Obvykle byl inspirovaný tehdejšími dobrodružnými knihami, které se velmi podobaly Pirátům z Karibiku.“ Pak chlapec nakreslil ilustrace a pustil se do první kapitoly. „Abych napodobil tištěné knihy, psal jsem pouze hůlkovým písmem, což vedlo k tomu, že jsem se po několika stránkách úplně vyčerpal a celé to vzdal.“
Umberto Eco. Autor: mtkr
Taky byste chtěli, aby ve filmové adaptaci vašeho díla hrál hlavní roli Sean Connery? Jestli ano, měli byste se naučit psát jako Umberto Eco, autor slavného Jména růže. A to pořádně rychle, protože Sean tady věčně nebude.
Jak píše, prozradil Eco v esejistické knize Zpověď mladého romanopisce. Když jí napsal, bylo mu sedmasedmdesát a už jen proto je vidět, že humor mu rozhodně nechybí.
Pokud italský spisovatel píše o reálných místech, snaží se je navštívit. Aby co nejvěrněji popsal Casaubonovu noční cestu Paříží v románu Foucaltovo kyvadlo, procházel se několikrát mezi druhou a třetí hodinou ráno po městě. Na diktafon si nahrával popis toho, co vidí, aby si později nespletl názvy ulic a nezapomněl další detaily. Také používal počítačový program, který mu ukazoval, jak vypadala noční obloha právě v ten okamžik.
Festival literatury pro opravdové booklovery. Takový byl podtitul minikonference Belles Lettres, které jsem se čtrnáctého června zúčastnila v Praze. Osm známých jmen autorů, lektorů, nakladatelů a specialistů na propagaci. Jak to dopadlo?
Belles Lettres moderovala Michaela Losekoot z Růžové pandy.
Prý někde doopravdy existuje. Dokonalý příběh. Takový, který má jiskru v oku a je skutečně nezapomenutelný. Ale není to valoun zlata, který v zemi čeká, až ho vykopeme.
Je mnohem spíš jako lektvar, který můžeme namíchat. Vezmeme prvotní nápad, přidáme k němu zajímavé postavy a dech beroucí zápletku. Třikrát zamícháme po směru hodinových ručiček, povaříme na kahanu a dáme odležet. Pak se zatajeným dechem poprvé upijeme.
![Drink Me [Explored] -](http://www.literarnialchymie.cz/wp-content/uploads/2014/05/Drink-Me-Explored-6509953595_cb60b9a5a4_o.jpg)
Drink me. Autor: Louis Courtney
Kde vzít nápad a v jakém poměru přísady namíchat je otázka za milion. Jediná správná odpověď na ni neexistuje.
Proto každý musí ve své dílně sám experimentovat. Někdy směsice tak divoce vybouchne, že nás na několik měsíců odradí od dalších pokusů. Jindy je výsledkem mdlý nápoj, který nikomu nechutná. Občas se ale zadaří opravdu chutná dávka a my řešíme, jak připravit další, která bude ještě lepší.
Univerzální recept sice neexistuje, ale ledacos se dá okoukat od mistrů v oboru. Články na toto téma už brzy najdete v Pitevně. V hlavní rubrice Tvůrčí psaní pro vás chystám užitečné tipy a triky.
Co říct závěrem? Vyhrňme si rukávy, zapalme kahany a pusťme se do díla. Práci za nás nikdo neudělá. A přijďte si zase něco oddechového o psaní přečíst na Literární alchymii.
© 2024 Literární alchymie
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑
Nejnovější komentáře