Možná píšete (nebo byste psali) lépe, než si myslíte. Na tuto myšlenku mě přivedli absolventi podzimního kurzu tvůrčího psaní (na fotce), když sdíleli reference na kurz. Někteří z nich popisovali svou situaci před kurzem.
Třeba Míša Němcová napsala: „Víc než pět let jsem se na psaní nepodívala ani z dálky. I před tím to nebyla žádná sláva – psala jsem si do šuplíku, vymýšlela fanfikce, ale nikdy jsem doopravdy nic nedotáhla. Po pravdě jsem nevěřila, že mi kurz může nějak zvlášť pomoct, ale byla jsem ochotná to zkusit. Psaní mi chybělo. Katčin kurz pro mě byl jako otevření stavidel.“
Když jsem na podzim četla Míšinu povídku, vůbec by mě nenapadlo, že už před kurzem nepsala relativně intenzivně.
A takových případů bylo mnohem víc. Z referencí jsem zjistila, že řada účastníků původně moc nepsala. Ale povídky, které vytvořili, byly mnohem lepší, než bych v takové situaci čekala. A to mluvím o první verzi textu, ne o té vyladěné díky zpětné vazbě.
Myslím, že na hlavičku uhodila další z absolventek, Hanka Šipková. V rozhovoru, který jsem s ní dělala, zmínila, že začínající autoři často přešlapují na místě, píšou sami a vlastně se jim jejich texty nezdají dobré a nejsou si jistí svojí úrovní.
Pokračovat ve čtení
Nejnovější komentáře