O tvůrčím psaní a literárních soutěžích

Rubrika: Osobní (Strana 1 z 6)

Povídka Dřevorubec a vlčí žena [zdarma k přečtení]

Dřevorubec a vlčí žena je krátká fantasy povídka. Napsala jsem ji především pro ty, kteří také píší vlastní příběhy.

Níže si ji můžete celou přečíst.

Dřevorubec a vlčí žena

Čtrnáctiletý Jotur šel lesem a nesl dřevorubeckou sekeru. V pozdním podzimu už většina stromů shodila listí. Bylo vlhko a vše vypadalo šedivě. Joturovi připadalo, jako by věci už před delším časem ztratily své obvyklé barvy a někam zmizela všechna radost. Zůstala jen práce, kterou musí udělat. A pak znovu. A znovu.

Zašel do vzdálené části lesa, kam moc nechodil. Proto si toho stromu dřív nevšiml. Měl silný kmen a jeho pokroucené větve se ztrácely v mlze. Na rozdíl od ostatních byl úplně suchý. Nebudu muset čekat, až vyschne, ale rovnou ho můžu prodat, pomyslel si.

V koruně stromu najednou zahlédl koně. Jen se tam mihnul a zmizel, ale byl to kůň. Chlapec se zastavil a zíral na strom. Žádné zvíře už neviděl. Co by taky kůň dělal nahoře? Jsem unavený a už z toho mám vidiny. Potřásl hlavou, jako by to z ní tím mohl dostat, a došel až ke stromu.

Vzal sekeru a začal sekat do kmene.

Po chvíli uslyšel ve spadaném listí kroky. Otočil se a spatřil babku z jejich vesnice s otepí klestí na zádech.

„Jak se daří, Joture?“

„Dobře, ale už bych si měl odpočinout. Představte si, že jsem v koruně toho stromu viděl koně! Musím si dát pozor, aby mi z té práce nepřeskočilo,“ pousmál se.

Stará žena si strom zaujatě prohlížela.

„Udělej pár kroků zpátky, ať lépe vidíš. A teď se podívej znovu, ale pořádně. A taky dobře poslouchej.“

Chlapec v tom neviděl žádný smysl, ale z úcty ke staršímu udělal, co chtěla. Viděl jen holé větve.

Pak uslyšel tichounké klapání koňských podkov.

V koruně uviděl zvláštní výjev. Žena s vlčí hlavou v bohatě zdobených šatech právě sesedla ze svého koně. Nebyl to ale jen tak nějaký kůň. Jeho srst byla posetá drobnými světélkujícími hvězdami. Vzala ho za ohlávku, sešla s ním z cesty a opatrně ho vedla močálem.

Pokračovat ve čtení

Povídku U Gutenberga! nově seženete i samostatně

Nakladatelství vydalo moji povídku z antologie Žena se sovou jako samostatný e-book.

V mé fantasy povídce U Gutenberga!tiskařský šotek bojuje proti záhadnému přízraku, který řádí v jeho tiskárně. Příběh původně vyšel v antologii Žena se sovou a otiskl ho i časopis Pevnost. Byl také nominovaný na literární cenu Aeronautilus.

Pokud si chcete povídku přečíst, nově si nemusíte kupovat celou antologii. Nakladatelství Fortna totiž spustilo projekt e-Čítárna. Jednotlivé povídky si můžete koupit jako samostatný e-book (pdf či epub).

Zajímavostí je dynamická cenotvorba. Aktuálně je povídka opravdu „za pusu“ – stojí 5 Kč. Jakmile si ji koupí 5 čtenářů, cena stoupne na 10 Kč. A takto se bude postupně zvyšovat. Čím dřív se tedy do čtení pustíte, tím méně zaplatíte. 😉

👉 Koupit povídku

 

PS: Koupí podpoříte sympatické české nakladatelství a taky moji autorskou činnost. Mám procenta z prodeje, takže pokud se bude povídka dobře prodávat, třeba si vydělám i na jedno kafe. 😉

V Pevnosti vyšla moje fantasy povídka Škůdce

Příběh o blanických rytířích v současné České republice vyšel v Pevnosti číslo 07/2021.

Hlavním hrdinou povídky Škůdce je blanický rytíř Vojmír. Má pořádnou smůlu. Prohrál s ostatními blanickými rytíři v kostkách a tak se musí každý rok probudit a jet do Prahy na zasedání nejvyšší rady nadpřirozených bytostí. Tentokrát ho zarazí téměř vylidněné ulice a nová móda – lidé nosí jakési hadříky přes pusu a nos.

Na schůzi se všichni přítomní od ducha praotce Čecha dozví, že v jejich rajonu řádí nebezpečný konkurent. Je neviditelný a velmi mocný. Lidé se ho tak bojí, že skoro nevychází ven. Navíc porušuje Janovskou konvenci, ve které se nadpřirozené bytosti celého světa zavázaly, že už nebudou zabíjet.

Z televize se dozví i jméno svého protivníka. Říká si Covid. Vojmíra a ostatní čeká spousta práce. Jak totiž prohlásil praotec Čech: „Zemské škůdce musíme hnát svinským krokem tam, odkud přišli!

Povídku ilustrovala Žaneta Kortusová.

Hlavním hrdinou je blanický rytíř Vojmír (s mečem).

Kde si povídku přečtete

Povídka vyšla v této Pevnosti.

Příběh najdete v Pevnosti číslo 07/2021. Pokud jste si ho nestihli koupit na stánku, objednejte si toto konkrétní číslo on-line.

Přečtěte si i další moje povídky, třeba fantasy ze současnosti Šípky a trní nebo mysteriózní Bestii.

Přečtěte si mysteriózní povídku Bestie

Bestie původně vyšla knižně a nyní jsem ji zveřejnila on-line pro všechny zájemce.

Pokud máte rádi tajemno a napětí, přečtěte si moji mysteriózní povídku Bestie. Původně vyšla v povídkové knize Kočas. Nyní jsem ji rozšířila a zveřejnila pro všechny zájemce.

O čem povídka je?

Píše se rok 2004, Petr má pár let po vysoké, ale už si splnil svůj sen a stal se kastelánem na hradě Dornštejně. Dlouho do noci sestavuje rozpočet, když v tom si všimne, že brigádnice, která šla poslední, nezavřela hradní bránu.

Měsíc se schovává za mraky a na nádvoří je pořádná tma. Petr nemůže najít baterku, a tak si vezme lucernu s modrými skly, kterou najde v kumbále.

Vyjde ven a na nádvoří si všimne, že se na lampě píše: „Světlo a slovo probudí spící.“ Nápis přečte nahlas, ale to neměl dělat. Uvede tím do pohybu události, které se už nedají zastavit. Ale začne to nenápadně – odněkud ze stínů se vynoří podivný vagabund. Kastelán ho chce vyhodit, jenže on se vzpírá a věci naberou nečekaný spád.

Pokračovat ve čtení

Doporučuji knihy v magazínu KAM v Brně

Článek vyšel v únorovém čísle časopisu.

V roce 2020 jsem přečetla 48 knih. O těch nejlepších se dočtete v magazínu KAM v Brně. Celý text najdete v elektronickém vydání na straně 42, nebo si ho přečtete níže. 👇


Čas je úhlavním nepřítelem každého knihomola. Kde ho totiž vzít na přečtení všech těch skvělých knih? Rok 2020 vyřešil tento problém za mě. Ze dne na den jsem musela zrušit jarní kurz tvůrčího psaní a přestala jsem se vídat s rodinou a kamarády. Najednou jsem měla času na čtení víc než dost.

Díky tomu jsem přečetla nejvíc knih za poslední čtyři roky. Celkem jich bylo osmačtyřicet.

Knižní láskou pro mě byly Rozhovory s přáteli od Sally Ronneyové. Jednadvacetiletá Frances studuje na vysoké škole, píše básně a tvoří nerozlučnou dvojici se svojí nejlepší kamarádkou Bobbi. Jejich vztah se naruší, když se seznámí s atraktivním párem třicátníků. Ona je oceňovaná fotografka, on pohledný herec, ale v manželství jim to neklape.

Příběh étericky plyne a vypovídá o dospívání a snaze najít sám sebe a své místo ve světě. Rozhovory s přáteli ale nejsou univerzální kniha – já si je oblíbila, ale existuje i dost čtenářů, kterým příběh nesedl.

Pokračovat ve čtení

Pro čtenáře magazínu KAM v Brně

Četli jste můj článek o knihách v únorovém vydání magazínu KAM v Brně? Tady najdete povídku Šípky a trní, kterou jsem zmiňovala.

Pokud stejně jako já rádi čtete, mohl by se vám líbit můj e-mailový klub pro knihomoly. Jednou měsíčně v něm doporučuji knihu, která mě nadchla. Z odběru se můžete kdykoliv odhlásit. 👇

Související články

 

Jaké bude Brno za 136 let? Poslechněte si audio povídku

Ze středoevropského centra vědy a výzkumu se stalo provinční město. Sice má kosmodrom, ale z Tuřan se létá jen do Prahy a do Milwau na Měsíci.

V příběhu budete sledovat osudy Kristýny, která pracuje v jednom brněnském callcentru. O základní služby se na její reklamační lince samozřejmě stará robot, jenže někteří zákazníci si platí prémiový balíček služeb, aby mohli seřvat živého člověka.

Kristýnu ale nejvíc trápí problémy se zrakem, které se rychle zhoršují. Brzy oslepne úplně. Její nadějí jsou drahé oční implantáty. Pokud nechce zbytek života prožít ve tmě, musí ty peníze sehnat za každou cenu.

Jak to s ní dopadlo, se dozvíte v povídce Asta, která zazněla na on-line autorském čtení Skautského institutu v Brně. Původně text vyšel ve sbírce Kočas.

PS: Přečetli byste si rádi i moje další povídky? Pokračujete na příběh s názvem Šípky a trní.

Povídka Šípky a trní [zdarma k přečtení]

Obálku povídky připravila ilustrátorka terezaisweird.

Šípky a trní je krátká povídka v žánru současné fantasy.

Představte si, že se večer vracíte polní cestou z výletu. Najednou padne mlha a v cestě vám stojí podivné stvoření, které vás nechce pustit dál. Přečtěte si moji povídku a zjistěte, jak zareagovaly hrdinky příběhu.

Povídku najdete níže nebo si ji můžete stáhnout v pdf (a třeba si ji vytisknout).

Šípky a trní

Slunce se už klonilo k západu, když vyšly z lesa. Babička v jedné ruce držela košík plný václavek, za druhou vedla vnučku. Stoupaly společně do kopce, za kterým ležela vesnice, a byly rády, že se chůzí trochu zahřejí. Babí léto skončilo a v podvečer bylo docela chladno.

„Podívej, mlha,“ ukázala pětiletá Adélka.

„A pořád houstne. Přidej trochu, ať stihneš večerníček.“

Kolem cesty bylo stále víc šípkových keřů a dalšího křoví. Zarostlo to tady, někdo by se o to měl trochu starat, napadlo babičku.

„Co to je?“ Adélka ukazovala dopředu na cestu. Bylo tam něco malého, pouhý nezřetelný obrys v mlze.

„Vypadá to na zajíce. Ale nehýbe se to, možná to je jen velký kámen.“

Když od toho byly jen na pět kroků daleko, napřímilo se to. Stála tam vyhublá postava vysoká sotva metr. Zrzavé vlasy jí divoce odstávaly a zelenkavou kůži obepínaly šípkové šlahouny.

„Proč není oblečená?“  Dítě z ní nemohlo spustit oči.

Babička se nezmohla ani na slovo, jen se rychle pokřižovala.

Bytost stála uprostřed cesty a upřeně na ně hleděla. Nevypadalo, že by chtěla uhnout.

Stará žena pevně sevřela vnuččinu ruku a vykročila směrem k poli. Ať je to, co je to, raději, když se tomu vyhneme, pomyslela si. Když vtom jim cestu samy od sebe zahradily trnité větve plné šípků. Nebylo, kam uniknout. Pokračovat ve čtení

Návod na Zoom pro lektory skupinových lekcí + triky z praxe

Takto vypadá skupinová lekce přes aplikaci Zoom.

Když vláda omezila setkávání na maximálně šest osob, musela jsem za dva dny přejít se svým dlouhodobým kurzem tvůrčího psaní do on-linu. Nikdy předtím jsem to zatím nedělala.

Než jsem zjistila, co a jak, vše správně nastavila, připravila pokyny pro účastníky a upravila program pro on-line, strávila jsem nad vším 12 hodin (+ jsem k tomu chodila na plný úvazek do práce). Musím říct, že jsem se u toho docela zapotila.

V začátcích bych ocenila blbuvzdorný návod, jak vlastně takovou dobrou on-line lekci udělat a na co všechno myslet.

Nepodařilo se mi ho najít, a proto jsem se rozhodla, že své postřehy a poznatky sepíšu. Pokud tento návod na Zoom v češtině ostatním lektorům, kteří v on-linu začínají, ušetří pár hodin práce, budu moc ráda.

V návodu najdete užitečné tipy, které využijete, i pokud používáte na on-line videokonference jiný nástroj než Zoom.

 

Co v článku najdete:

Proč jsem si vybrala Zoom
Kolik Zoom stojí
Lektorská příprava před první on-line lekcí
Jak se připojit k internetu (extra důležité)
Jak rychlý internet potřebujete
Jaké pokyny posílám účastníkům
To-do pro lektora
Co udělat na začátku první Zoom lekce
Triky při Zoom videokonferenci
Na co si dát pozor při on-line výuce
Užitečné tipy od jiných lektorů
Zajímavé zdroje k on-line výuce
Závěrem

Pokračovat ve čtení

Doporučuji knihy v magazínu KAM v Brně

časopis KAM v Brně

Magazín KAM v Brně mě oslovil, abych jeho čtenářům doporučila dobrou knížku.

Do únorového vydání magazínu KAM v Brně jsem přispěla článkem o knihách. Celý si ho přečtete v elektronickém vydání na straně 38. Doporučovala jsem v něm skvělou sci-fi sérii Algor od Jana Hlávky a Jany Vybíralové.

Poslední díl tetralogie vyjde letos na jaře. Jestli to bude taky taková pecka jako ty ostatní, nejspíš sérii doporučím i v e-mailovém klubu pro knihomoly.

Časopis KAM v Brně je měsíčník, který mapuje kulturní dění v Brně. Vychází v 30tisícovém nákladu.


Podívejte se, jaké knihy jsem v časopise doporučovala loni

« Starší příspěvky

© 2022 Literární alchymie

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑