Dřevorubec a vlčí žena je krátká fantasy povídka. Napsala jsem ji především pro ty, kteří také píší vlastní příběhy.

Níže si ji můžete celou přečíst.

Dřevorubec a vlčí žena

Čtrnáctiletý Jotur šel lesem a nesl dřevorubeckou sekeru. V pozdním podzimu už většina stromů shodila listí. Bylo vlhko a vše vypadalo šedivě. Joturovi připadalo, jako by věci už před delším časem ztratily své obvyklé barvy a někam zmizela všechna radost. Zůstala jen práce, kterou musí udělat. A pak znovu. A znovu.

Zašel do vzdálené části lesa, kam moc nechodil. Proto si toho stromu dřív nevšiml. Měl silný kmen a jeho pokroucené větve se ztrácely v mlze. Na rozdíl od ostatních byl úplně suchý. Nebudu muset čekat, až vyschne, ale rovnou ho můžu prodat, pomyslel si.

V koruně stromu najednou zahlédl koně. Jen se tam mihnul a zmizel, ale byl to kůň. Chlapec se zastavil a zíral na strom. Žádné zvíře už neviděl. Co by taky kůň dělal nahoře? Jsem unavený a už z toho mám vidiny. Potřásl hlavou, jako by to z ní tím mohl dostat, a došel až ke stromu.

Vzal sekeru a začal sekat do kmene.

Po chvíli uslyšel ve spadaném listí kroky. Otočil se a spatřil babku z jejich vesnice s otepí klestí na zádech.

„Jak se daří, Joture?“

„Dobře, ale už bych si měl odpočinout. Představte si, že jsem v koruně toho stromu viděl koně! Musím si dát pozor, aby mi z té práce nepřeskočilo,“ pousmál se.

Stará žena si strom zaujatě prohlížela.

„Udělej pár kroků zpátky, ať lépe vidíš. A teď se podívej znovu, ale pořádně. A taky dobře poslouchej.“

Chlapec v tom neviděl žádný smysl, ale z úcty ke staršímu udělal, co chtěla. Viděl jen holé větve.

Pak uslyšel tichounké klapání koňských podkov.

V koruně uviděl zvláštní výjev. Žena s vlčí hlavou v bohatě zdobených šatech právě sesedla ze svého koně. Nebyl to ale jen tak nějaký kůň. Jeho srst byla posetá drobnými světélkujícími hvězdami. Vzala ho za ohlávku, sešla s ním z cesty a opatrně ho vedla močálem.

Pokračovat ve čtení

Nakladatelství vydalo moji povídku z antologie Žena se sovou jako samostatný e-book.

V mé fantasy povídce „U Gutenberga!“ tiskařský šotek bojuje proti záhadnému přízraku, který řádí v jeho tiskárně. Příběh původně vyšel v antologii Žena se sovou a otiskl ho i časopis Pevnost. Byl také nominovaný na literární cenu Aeronautilus.

Pokud si chcete povídku přečíst, nově si nemusíte kupovat celou antologii. Nakladatelství Fortna totiž spustilo projekt e-Čítárna. Jednotlivé povídky si můžete koupit jako samostatný e-book (pdf či epub).

Zajímavostí je dynamická cenotvorba. Aktuálně je povídka opravdu „za pusu“ – stojí 5 Kč. Jakmile si ji koupí 5 čtenářů, cena stoupne na 10 Kč. A takto se bude postupně zvyšovat. Čím dřív se tedy do čtení pustíte, tím méně zaplatíte. 😉

👉 Koupit povídku

PS: Koupí podpoříte sympatické české nakladatelství a taky moji autorskou činnost. Mám procenta z prodeje, takže pokud se bude povídka dobře prodávat, třeba si vydělám i na jedno kafe. 😉

Příběh o blanických rytířích v současné České republice vyšel v Pevnosti číslo 07/2021.

Hlavním hrdinou povídky Škůdce je blanický rytíř Vojmír. Má pořádnou smůlu. Prohrál s ostatními blanickými rytíři v kostkách a tak se musí každý rok probudit a jet do Prahy na zasedání nejvyšší rady nadpřirozených bytostí. Tentokrát ho zarazí téměř vylidněné ulice a nová móda – lidé nosí jakési hadříky přes pusu a nos.

Na schůzi se všichni přítomní od ducha praotce Čecha dozví, že v jejich rajonu řádí nebezpečný konkurent. Je neviditelný a velmi mocný. Lidé se ho tak bojí, že skoro nevychází ven. Navíc porušuje Janovskou konvenci, ve které se nadpřirozené bytosti celého světa zavázaly, že už nebudou zabíjet.

Z televize se dozví i jméno svého protivníka. Říká si Covid. Vojmíra a ostatní čeká spousta práce. Jak totiž prohlásil praotec Čech: „Zemské škůdce musíme hnát svinským krokem tam, odkud přišli!“

Povídku ilustrovala Žaneta Kortusová.

Hlavním hrdinou je blanický rytíř Vojmír (s mečem).

Kde si povídku přečtete

Povídka vyšla v této Pevnosti.

Příběh najdete v Pevnosti číslo 07/2021. Pokud jste si ho nestihli koupit na stánku, objednejte si toto konkrétní číslo on-line.

Přečtěte si i další moje povídky, třeba fantasy ze současnosti Šípky a trní nebo mysteriózní Bestii.

Bestie původně vyšla knižně a nyní jsem ji zveřejnila on-line pro všechny zájemce.

Pokud máte rádi tajemno a napětí, přečtěte si moji mysteriózní povídku Bestie. Původně vyšla v povídkové knize Kočas. Nyní jsem ji rozšířila a zveřejnila pro všechny zájemce.

O čem povídka je?

Píše se rok 2004, Petr má pár let po vysoké, ale už si splnil svůj sen a stal se kastelánem na hradě Dornštejně. Dlouho do noci sestavuje rozpočet, když v tom si všimne, že brigádnice, která šla poslední, nezavřela hradní bránu.

Měsíc se schovává za mraky a na nádvoří je pořádná tma. Petr nemůže najít baterku, a tak si vezme lucernu s modrými skly, kterou najde v kumbále.

Vyjde ven a na nádvoří si všimne, že se na lampě píše: „Světlo a slovo probudí spící.“ Nápis přečte nahlas, ale to neměl dělat. Uvede tím do pohybu události, které se už nedají zastavit. Ale začne to nenápadně – odněkud ze stínů se vynoří podivný vagabund. Kastelán ho chce vyhodit, jenže on se vzpírá a věci naberou nečekaný spád.

Pokračovat ve čtení